| Zpět |
jste zde: zájezdy 2012 >
Základní údaje o zemích >
Černá Hora
Černá Hora
Zelené hory, divoké strže, pokojné hladiny jezer. Moře obklopené divoce krásným pobřežím, skalami a horami, letoviska a přístavy s dlouhou a bohatou historií, města orientálního rázu s mohutnými hradbami.
Černá Hora přitahuje stále více turistů, má co nabídnout jak příznivcům
horské turistiky, tak zájemcům o
historii a kulturní památky, milovníky moře zláká pobřeží, které je snad nejkrásnější v celé balkánské oblasti, vyznavače dobrého jídla a pití okouzlí místní gastronomie, rybí speciality, sýry,
pršut a pálenka.
Černá Hora nabízí zkrátka jedinečnou dovolenou, ať už dáte přednost přímořským letoviskům, horským chatám nebo nocováním pod stanem.
Klikněte na obrázek pro zvětšení/zmenšení
Národní park Durmitor
Leží na severu až severozápadě Černé Hory (390 km2) v centrální části pohoří stejného jména. Je tvořen druhohorními vápence zformovanými provrásněním, ledovcem a erozí. Výsledkem je členitý reliéf s 50 vrcholy přes 2.000 metrů (nejvyšší vrchol Bobotov Kuk 2.525 m), hluboké doliny, kaňony, říční soutěsky, hojná ledovcová jezera. A k tomu pochopitelně nejrůznější krasové jevy – od jeskyní přes závrty a propasti až po škrapová pole, propadání vodních toků i krasové vyvěračky. Místní zvláštností jsou tzv. lokve (louže), mělké zatopené terénní prolákliny, zatopené vodou z tajícího sněhu.
Národní park Lovčen
Leží v těsné blízkosti Kotoru, severně od něj. Nad Bokou Kotorskou se strmě zvedá vápencový masiv Lovčen (62 km2) s nejvyšší horou Štirovnikem (1.749 m). Jde o typické krasové pohoří se všemi krasovými jevy – závrty, polje, jeskyně, škrapová pole, propasti. Na vodu je extrémně chudý, trvalý zdroj vody je pouze na 2 místech – pramen na planině Ivanova korita a jezírko pod Jezerským vrchem. A to prosím na západních svazích Lovčenu spadne ročně až 4.200 mm srážek. Ale v rozpukaném krasu bleskově vsákne a zmizí v podzemních tocích.
Národní park Biogradska gora
Nejmenší černohorský národní park (56 km2) leží na severovýchodě země a zahrnuje střední část pohoří Bjelasica ohraničenou řekami Tara a Lim. Chráněn je už od roku 1878. Podloží je tvořeno vápenci, ale také břidlicemi, jílovci a pískovci. Nejvyšší vrcholy dosahují výšky přes 2.000 metrů (nejvyšší vrchol Crna glava 2.139 m). Je to typicky horská krajina se strmými stěnami, ledovcovými jezery, lesy a subalpinskými loukami. Na rozdíl od ostatních národních parků Černé hory je zdejší území bohaté na vodní zdroje.
Národní park Skadarské jezero
Leží na hranicích s Albánií, východně od Budvy a navazuje na stejnojmenný albánský národní park. Dvě třetiny jezera leží v Černé hoře. Celková rozloha parku je 400 km2. Plocha jezera dost výrazně kolísá podle množství vody, které přinášejí řeky. Vlastní jezero vzniklo ve velké krasové depresi, tektonicky založené, když odtok zahradily nánosy řeky Kiri. Leží v něm asi 50 ostrovů, na délku má 43 km, na šířku maximálně 6 km. Jeho voda je křišťálově čistá a vedle řek jí doplňuje i na 30 pramenů na dně jezera. Celá kubatura vody se tak vymění zhruba za čtvrt roku. Z jezera vytéká jediná řeka – Bojana.
Památky UNESCO v zemích Balkánu
Přehled památek na seznamu světového dědictví v zemích na Balkánském poloostrově.
Šunka pršut
Pršut (také prošuto nebo prosciutto) je druh sušené vepřové šunky. Tradice pochází z Itálie, ale šunka je v různých obměnách vyráběna i v dalších přímořských státech. Samotné italské slovo prosciutto pochází z latinského perexsuctum=důkladně vysušený.