Oproti podobnému systému
Plitvických jezer je průtok vody výrazně vyšší (až 350 vteřinových litrů) a celkový dojem je vskutku impozantní. Sintrové „hráze“ za sebou vytvářejí velká jezera. Nejvýše leží
Bobodolsko jezero a pak již jsou první větší vodopády – několik kaskád Brjanu, 67 metrů vysoký Manojlovac a
kaskády Rošnjak a Miljacka. Za vůbec nejhezčí je považovaný
vodopád Roški slap. Dále leží
Visovačkoko jezero, dlouhé 9 kilometrů a poslední Pruklansko jezero má již poloslanou vodu a leží jen několik kilometrů od ústí Krky do moře. Je přes 3 km dlouhé. Park tvoří většinou vegetační systémy středomořského typu. Základem jsou vždyzelené doubravy v kterých převažuje
dub cesmínovitý a habrovec habrolistý. Lesy se střídají s macchií, nelesními stanovišti a v okolí řeky se vyskytují rákosiny a podmáčené louky. Z fauny převažují živočichové vázaní na mokřady a vodu. Jednak jsou to ryby (10 endemických druhů – např. losos dalmatský, jelec ilyrský či pstruh vysovacký), vyskytuje se tu i jinak v oblasti velmi vzácná vydra říční. V podzemních pramenech žije
slepý obojživelník macarát jeskynní. Z ptáků pak můžeme pozorovat různé druhy rákosníků či cvrčilek, orla skalního a
supa mrchožravého.