Informace - Národní park Polino

Největší italský národní park (1.925 km2) leží na rozhraní Lukánie a Kalábrie a zahrnuje nejvyšší část Jižních Apenin. Jádro parku tvoří tři horské masivy – Pollino (nejvyšší hora Serra Dolcedorme 2.267 m), Monti di Orsomarso a Monte Alpi na severu. Vrcholy zde až půl roku pokrývá sníh. Pohoří je tvořeno vápenci a dolomity, které jsou výrazně zkrasovělé s hojností vyvěraček, jeskyň, nejrůznějších roklí a propastí. Vše navíc ve vyšších polohách s ledovcovými kary, morénami či suťovými poli. Pastva pro oko!Na části území jsou hojná typická suchá údolí řek, která se naplňují pouze buď při přívalových deštích (tzv. torrenti) nebo při jarním tání sněhu (tzv. fiumare). Horské svahy jsou většinou zarostlé pralesovitými bučinami, tu a tam s kaštanovníky jedlými či dubem cerem. Nejvzácnější jsou však porosty borovice bělokoré (Heldreichovy), která zde přežila od doby ledové (glaciální relikt). Však si jí také Italové váží a mají jí i ve znaku národního parku Políno. Nad lesy leží pastviny a rozsáhlé květnaté louky a ještě výše dorazíme ke skalnatým vrcholům hor. Na jaře zde hojně kvete např. narcis bílý, žlutými květy po většinu léta zdobí svahy květy čičorky křovité či čilimníku vlnatého. Z ptáků můžeme vidět orla skalního, sokola stěhovavého či výra, zvláštností je místní forma vlka. Přes národní park prochází dálnice A3 a tak lze jeho krásy obdivovat i z oken autobusu.