Informace - Národní park Rila

Nejvyšší horou je Musala (2925 m) a dalších 44 vrcholů přesahuje výšku 2.500 metrů. Název pohoří snad pochází z thráckého slova „routa“ což znamená „množství vody“. Však zde také pramení velké řeky Marica, Struma a Iskăr a na území NP najdeme přes 150 horských ples. Nejnižší vegetační stupeň (podhorský) tvoří bukové lesy, výše nalezneme v horském stupni smíšené a jehličnaté lesy, nad nimi subalpínské louky a kleč a vrcholy tvoří holé skály. Roste zde přes 1.400 cévnatých rostlin, z toho 105 druhů glaciálních reliktů či 18 druhů bulharských endemitů. Jmenujme třeba lilii Jankeovu, prý nejkrásnější balkánskou květinu, orlíček zlatý, máchelku rilskou, dřípatku nízkou, pavinec bulharský či hvozdík Dianthus microlepis. Velehorský charakter má i zvířena – můžeme uvidět zedníčka skalního, orla skalního, tetřeva hlušce, orebici horskou, kavče žlutozobé či kamzíka horského. Vedle překrásné přírody zde leží asi neznámnější bulharská památka – Rilský klášter. Založený roku 927 poustevníkem sv. Ivanem Rilským. Ve 14.století byl zničen lavinou a znovu postaven asi 3 km daleko u soutoku Drušljavice a Rilské řeky. Roku 1833 do základů vyhořel a byl kompletně obnoven.