Původně zalesněné ostrovy výrazně pozměnilo lidské osídlení. Z lesů zbyly jen izolované lesíky dubu cesmínovitého, většinu povrchu kryje neprostupná macchie, nebo na povrch vystupují skály. Většinou vyvřeliny nebo krystalické břidlice, jen na ostrově Giannutri vápence.
Elba je navíc proslulá ložisky
železné rudy, kterou těžili již Etruskové a tak lze navštívit
černé pláže (s hematitovým pískem, smaragdově zelené jezírko Laghetto di Terranera (zbarvené řasami i rudou) nebo některé zajímavé
mineralogické muzeum na ostrově. Ze stromů zde rostou pinie, dub korkový i pýřitý, borovice halepská, tis červený a na
Elbě vysázené porosty kaštanovníku jedlého. Na jaře můžeme vidět množství
kvetoucích orchidejí. Zvířena je většinou nepůvodní, dovezená lidmi. Z památek stojí za zhlédnutí zbytky výstavných římských vil na
Elbě nebo tamtéž
rezidence Napoleona Villa dei Mullini v Portoferraiu či jeho letní sídlo Villa Napoleonica di San Martino. Národní park
Toskánské souostroví je však hlavně mořským
národním parkem , Z celkové rozlohy 790 km2 tvoří většinu (615 km2) moře. Velmi bohatá fauna je tvořena nahožábrými plži, chobotnicemi, pestrými sasankami, , sumýši, hvězdicemi i hadicemi. Lze vidět stovky různých ulit měkkýšů, nejrůznější druhy ryb – ropušnice, murény, žraloci máčky, rejnoci skvrnití, mořské želvy a na ostrůvku Montecristo i tuleně středomořského. Zkrátka všechny možné barvy i tvary podmořského světa. Budete-li mít velké štěstí, lze z pobřeží zahlédnout hejno delfínů nebo dokonce velrybu
vorvaně nebo plejtváka myšoka.