Sevilla - hlavní město Andalusie na řece Guadalquivir, centrum tradic a svátků Andalusie . Je zde nejteplejší léto v celém Španělsku .
Sevillu založili již Féničané, a střídali se tu Řekové a Kartaginci, Římané a Vizigóti. Pozůstatky římského osídlení se nacházejí severně od města v Italice. Arabové dobili Sevillu v r. 712, vtiskli městu dnešní ráz a dali řece její současné jméno. Sevilla pak byla soupeřem sousední Cordoby. Sevilla byla od 11.st. sídlem emírů dynastie Almohadů, ve 13.st. ji dobyl Ferdinand III. Kastilský a sídlili zde i křesťanští králové. V 16.st. byla Sevilla nejbohatším španělským městem a stala se stala kulturním centrem. Od 18.st. se říční přístav postupně zanášel pískem a město začalo ztrácet na významu.
V r. 1992 se v Seville konala světová výstava. Světová výstava Expo 92 se z části pořádala k 500. výročí první Kolumbovy plavby přes Atlantik a zároveň se stala neopakovatelnou přehlídkou nového Španělska . Místo konání na velké části ostrova La Cartuja na řece Guadalquivir mělo rozlohu 215 ha. Nové mosty, z nichž některé byly nekompromisně moderní, spojovaly toto dříve pusté místo se Sevillou . Pavilony byly budovány na neobdělávané půdě a jeden zpustlý klášter z 15.st. byl přebudován na uměleckou galerii. Hesly Expa 92 byly modernost a internacionalismus. Výstavy se zúčastnilo 110 zemí a vybudováno bylo více než 60 národních pavilónů. Tak například britský pavilón byl z oceli a skla a jeho přední fasádu tvořila vodní stěna napájená čerpacím systémem a solárními panely. Expo bylo otevřeno šest měsíců a za tu dobu ho navštívilo 18 mil. návštěvníků. Díky této výstavě byla modernizována dopravní síť v Seville , vzniklo 75 km nových dálnic a bylo rozšířeno letiště.
Alcazar je někdejší rezidencí emírů. Byl na příkaz Petra Hrozného ve 14.st. přestavěn. Zachovaly se pozůstatky rozsáhlého areálu paláce v mudéjarském a maurském stylu.Je to jedna z nejstarších královských rezidencí v Evropě. Na tomto místě stávala již římská akropole, raně křesťanská bazilika, různé vizigótské stavby a maurský hrad, první pevnost z 9.st. Za zdůraznění stojí Puerta Leon zdobená azulejos se znakem lva, Patio de la Monteria. V Salas de los Almirandes se nachází Casa de la Contratacion, kde se plánovaly některé zajímavé cesty kolem světa, např. Magalhaensova (zdi pokryty tapisériemi ze 17. a 18.st. obraz Panny Marie Navigátorky od Alejo Fernandeze, Patio de las Doncellas je jádrem residence s nádhernou výzdobou a keramické dlaždice ze 16.st. v mudéjarském stylu, nádvoří Patio de las Muňecas (sloupy jsou ještě z období chalífů a pocházejí ze zbořené cordobské mediny Azahara), Salon del techo Karla V. s renesančním lakunovým stropem z cedrového dřeva, tři malé pokoje Marie de Padela a hlavní místnost, nejhezčí z celého paláce Salón de Embajadores. Jsou zde portréty všech španělských králů po Filipa III. s daty jejich vlády. Je zde také vyřezávaný strop almocárabe, podobající se krápníkové jeskyni. Když se vystoupá po schodišti z doby Karla V., vstoupí se do řady místností vyzdobených vlámskými, francouzskými a španělskými tapisériemi ze 17. a 18.st. Je zde Oratorio de los Reyes Catolicos s malovaným oltářem z r. 1504, Salas de los Infantes de Reyes, ložnice krále Petra a ložnice královny Doňy Marie.
Giralda a Pomerančovníkový dvůr jsou jediným pozůstatkem Velké mešity. Giralda byla postavena z kamenů z římské Italicy a dokončena až za křesťanské éry. Giralda je vlastně minaret vysoký 100 m a do 70 metrů lze vystoupit po rampě, kterou překonal v r. 1248 Ferdinand III. na koni, když město dobyl. Více než 140 sloupů zdobících vnější stranu pochází z paláce Azahara v Cordobě. V r. 1356 byla věž vážně poškozena zemětřesením, ale krátce na to opravena do původní podoby. Nejstarší plány přestavby minaretu jako křesťanské zvonice jsou z r. 1555 a dále dílo cordobského architekta Hernana Ruiz. Na vrcholu věže je symbol vítězství křesťanské víry kolos Vítězné víry (2 tunová socha ze železa a bronzu sv. Jana vysoká 7,52 metrů z r.1568.
Katedrála byla postavena na místě Velké mešity r.1402 (z mešity ponechán minaret sloužící jako zvonice a Patio de los Naranjos - rajský dvůr s vizigótskou fontánou) v gotickém slohu podle vzoru francouzských katedrál. Je třetí největší katedrála na světě. Je 130 m dlouhá, 76 m široká, má 140 pilířů, 45 postranních kaplí a 93 oken, tisíce figur a soch. V interiéru je Capilla mayor s největším oltářním nástavcem na světě (220 m2, více než 1000 figur znázorňujících biblickou historii). Oltář je tvořen 45 obrazy ze života Krista a Panny Marie a doplněn obrazy hlavních sevillských svatých. V Capilla Real jsou hrobky významných sevillských vládnoucích osobností Alfonse X. a jeho matky Beatrice Švábské a Karla V. a jeho matky a také symbolický hrob Kryštofa Kolumba od Artura Melida (přenesen v r. 1899 z Havany).