Na severním úbočí
Triglavu (2864 m - podle legendy trojhlavý bůh
Triglav vládnoucí nebi, zemi i podsvětí) najdeme i jediný slovinský ledovec. Z vodopádů, které dosahují impozantní délky, jmenujme
Zapotok (73 m),
Savicu (přes 50m) či
Spodnji Peričnik (52 m). Největší a nejkrásnější sladkovodní jezero ve
Slovinsku je
Bohinjské jezero (318 ha) hluboké až 45 metrů, obklopené horskými štíty. Velmi atraktivní je
horská Dolina triglavských jezer se 7 horskými plesy v různých výškách. Pravým rájem jsou
Julské Alpy pro botaniky. V květnu a červnu se skály a horské louky pokryjí pestrobarevným kobercem květů, s vysokým počtem endemitů (např. mák julský) a hojnými orchidejemi. Alpskou flóru doplňují ostrůvky teplomilné vegetace (bramboříky, azalky, pěnišníky). Velmi atraktivní je horská botanická zahrada
Alpinetum Juliana v horní části doliny Trenta, kde lze vidět na ploše 2.750 m2 vidět více než 1.000 druhů místních rostlin. Dvě třetiny parku pokrývají lesy – v nižších polohách bučiny a svahové porosty s habrovcem, mukem či škumpou, výše smrčiny a nad nimi kleč. Z fauny můžeme vidět medvěda, tetřeva hlušce, vysazeného kozorožce alpského, orla skalního či pěnkaváka sněžného. Neobyčejné je ohromující zastoupení motýlů, kterých zde bylo zjištěno přes 1.100 druhů (např. jasoň červenooký), z dalších druhů bezobratlých jmenujme třeba štíra julskoalpského či tesaříka horského.
Julské Alpy nesou jméno po římské osadě Forum Julii na která ležela na místě dnešního města Cividale del Friuli na italské straně pohoří.