Bordeaux jako vinařská oblast se dále dělí na Médoc, St. Emilion, Pomerol, Grave, Entre -Deux –Mers a Sauternes. Dříve než se pustíme do popisu jednotlivých oblastí Bordeaux , musíme se jen krátce zmínit o významných historických událostech.
Podle historických dokladů se víno na území Bordeaux pěstuje min. 2 000 let. Ale víno z Bordeaux v zahraničí a hlavně v Anglii proslavila až Eleonora Akvitánská ve 12. století, když se provdala za budoucího anglického krále Jindřicha II. a celá Akvitánie včetně Bordeaux na 300 let připadla Anglii . V té době ještě Francie nebyla sjednocená a nepatřilo k ní ani Burgundsko .
Angličané začali vínu z Bordeaux říkat clair, což znamená světlý, protože víno mělo světlejší barvu než vína ze Španělska a Portugalska . Z toho už byl jen krůček k označení klaret. U nás má klaret ještě jeden význam, a to je bílé víno vyrobené z červených hroznů
Holanďané také příspěli. Jednak rozšířili slávu vín z Bordeaux , ale také pomohli odvodnit bažiny kolem města Bordeaux a v oblasti Médocu, kde se pak mohly zakládat nové vinice.
Po Velké Francouzské revoluci, kdy měšťané mohli vlastnit půdu, si bohatí obchodníci z Bordeaux začali kupovat vinice v Médocu a stavěli si u nich honosná sídla po vzoru šlechtických a královských zámků na Loiře s věžičkami a monumentálními bránami a z toho vzniklo to označení Châteaux (zámek) pro vinařství. Většina Châteaux má pak obrázek zámku na své etiketě.
Pro rozvoj vinařství v Bordeaux a hlavně pro obchodování s vínem bylo velkou výhodou splavnost řek jako Garonne, Dordogne a Gironde a blízkost moře. Modely lodí a korábů dodnes uchovává Muzeum obchodníků s vínem ve městě Bordeaux .
V roce 1855 se konala velká vinařská výstava v Paříži , pro kterou byla vína z Bordeaux , konkrétně z Médocu a Sauternes, rozčleněna podle kvality. Nikdo tenkrát netušil, že toto rozčlenění se udrží až do 21.století a bude vzorem i pro další vinařské oblasti ve Francii .
Na konci 19.století velkou pohromu způsobila phyloxéra (révokaz), který zničil vinice i v Bordeaux a vinice se i tady musely znovu osázet na amerických podnožích odolných proti tomuto škůdci. Po krizi ve 30.letech a obou světových válkách, velké problémy způsobily neobvykle tuhé mrazy v roce 1956, kdy většina vinic pomrzla.
V 60. a 70. letech 20. století bylo zase potřeba zmodernizovat technologické vybavení pro zpracování vína. Kromě toho oblast Bordeaux kvůli podmáčení půdy nemůže využit přírodních podzemních sklepů pro zrání vína, ale v nadzemních budovách se dnes používá klimatizačních přístrojů, což je drahé. Všechny tyto výše vyjmenované pohromy a komplikace způsobily, že se velká vinařství začala postupně zadlužovat a v dnešní době většinu vlastní banky, investiční fondy nebo nadnárodní společnosti. V lepším případě zůstal vinař jako správce.
AOC Bordeaux jako označení původu je nejčastější vidět na etiketách „Appellation Bordeaux “ nebo „Appellation Bordeaux Supérieur“. Ale jako všude ve Francii platí, že čím užší označení původu, tedy AOC konkrétní vesnice, např. Saint- Julien, tím vyšší by měla být kvalita vína.
Kromě AOC (označení původu a potvrzení splnění místních pravidel pro výrobu vína) existují ještě klasifikace tzv. „cru“ nebo „grand cru“. V Bordeaux se rozlišují 3 oficiální klasifikace grand cru v Médocu z roku 1855, v Grave z let 1953-59 a v Saint Emilion z roku 1955.
Kromě toho existuje ještě označení Crus Bourgeois, kde jsou Châteaux, která nebyla zařazena mezi grand cru v Médocu, Gravu nebo Saint Emilionu, ale byla komisí 300 profesionálních degustátorů označená za vyjímečná a každých 10 let má být potvrzeno stejnou komisí, zda Château smí toto označení dále používat. Cru Bourgeois najdete v dnešní době poměrně často na etiketách v supermarketech nebo vinotékách.
Cru Artisans (artisan znamená umělecký řemeslník) se používá pro nezávislé malé vinaře s rozlohou 1-4,5 ha. O tom, zda víno smí být takhle označené, rozhoduje komise složená z vědců, vinařů, obchodníků a pěstitelů. Ale toto označení zatím není příliš rozšířené.
Médoc je vinařská oblast severně od města Bordeaux a tvoří ji úzký dlouhý pás podél řeky Gironde. Řeka Gironde ústí přímo do moře a za přílivu po ní mohou jezdit i velké nákladní lodě, což byla a je velká výhoda usnadňující distribuci. Řeka Gironde vzniká spojením řek Garonne a Dordogne . Název Médoc pochází z latinského In Media Aqua, což znamená uprostřed vody. Zde se nacházejí vinice s největšími rozlohami.
V Médocu tvoří základ vín cabernet sauvignon a merlot. Říká se, že cabernet sauvignon tvoři kostru a páteř vína, merlot mu dává ovocnost, cabernet franc kořenitost a petit verdon barvu. Klasifikace z roku 1855 dosud platná rozčlenila vína označená jako grand cru do 5 skupin (podle francouzských řadových číslovek) premiér cru, second cru, troisiem cru ….
Ta nejslavnější jsou v první skupině jako Château Lafíte-Rothschild nebo Château Latour. Ale existují châteaux, která nejsou zahrnuta v žádné z 5 skupin. Slavnými se staly i názvy vesnic v Médocu jako Margaux, Pauillac, Saint-Julien nebo Sainte-Estephé.
Vinařská oblast Saint Emilion leží kolem městečka, které bylo založeno na místě poustevny sv. Emiliona. Zde při tvorbě vín převládá cabernet franc a merlot. V roce 1855 tato oblast na výstavě v Paříži nebyla zastoupena, proto je klasifikace až roku 1955. Grand cru jsou členěny na premiérs grands cru classés ( A a B ) a grand cru classés 55 château. Nejslavnějším Châteaux je tu Cheval Blanc (bílý kůň)
Grave a Entre-deux- Mers produkují jak červená, tak i bílá vína, ale nejsou tak slavná jako vína v Médocu nebo Saint Emillionu. Pomerol je menší oblast, produkující červená vína, mezi které patří i slavné Château Petrus.
Sauternes produkuje zlatavá dezertní vína, která se lisují z hroznů napadených ušlechtilou botritickou plísní. Tato ušlechtilá plíseň z nich vysaje vodu a v hroznech zůstane jen koncentrovaná sladká šťáva. V této oblasti se nachází i chateau produkující jedno z nejdražších vín na světě proslavené Château d´Yquem čti dykem.
Vína prodáváná tzv. „en primeur“ jsou vína, která nejsou ještě určená k pití. Prodávají se tzv. na první moment, hned po lahvování a prodávají se levněji, protože si je uskladníte sami a neplatíte vlastně skladovací náklady. Takto se prodávají jen dražší vína, kde to má smysl jako např. vína z Bordeaux . Toto označení není na etiketě a prodávají tak jen dovozci vín z Francie a některé vinotéky.
Sud barique je speciálně vypálený sud, který má tzv. vylepšit víno. V Evropě se používají jen na červená vína. Víno tak získá kouřové aroma a někdy vůni vanilky. Tyto sudy jsou dražší než běžné sudy a smějí se použít max. 3x pak efekt přestane fungovat. Uvádí se na etiketě vína a tato vína bývají o něco dražší u nás. Takový sud stojí kolem 25tis. Kč. Ve Francii jsou specializovaní enologové, kteří doporučí přesný způsob vypálení sudů vzhledem k odrůdám a konkrétní půdě na vinici.
Enolog je specialista, který analyzuje jak víno, tak i půdu a např. vhodnost používaných sudů nebo vhodnost odrůd vína ve vztahu k typu půdy atd. Enologická analýza je důležitá např. při oceňování vinice při prodeji, ale i při zásadních změnách v technologickém procesu ve vinném sklepě nebo rozhodování o nové odrůdě.
Autor článku Ing. Alena Frčková (průvodce nejen na gurmánské zájezdy)