Benátky, ostrovy, slavnosti gondol a moře, Bienále 2015 (A46a-15)

Zajímavosti

56. bienále v Benátkách
Téma letošního festivalu bienále umění je „All The Worlds Future.“
Základním tématem má být sepětí umění se současným světem. Festival se snaží podchytit to, jakou úlohu hrají umělci a umění ve světě plném změn, převratů i katastrof, jakým způsobem mohou zachycovat onu proměnlivou soudobou skutečnost a jakým způsobem poutají pozornost a ovlivňují lidstvo. Zároveň má být znázorněn také vývoj samotného benátského bienále, dráha, kterou opsalo za 120 let své existence. Ředitel 56. ročníku benátského bienále Okwui Enwezor se na bienále sám představí jako dirigent celkového koncertu umělců, aktivistů, publika a veškerých přispěvovatelů.
Na festivalu se objeví tři dílčí témata: 1. Životnost (Vitalita) – výstava je pojatá jakožto projekt, který má nějaké trvání v prostoru a čase, je tedy neustále neúplný, nedovršený a rozvíjející se, strukturovaný ve svém průběhu. 2. Zahrada nesouladu - areál zahrad Giardini, spolu s Centrálním pavilónem, Corderií, zahradou Arzenálu a několika dalšími místy v Benátkách, budou pojaty jakožto prostor pro zkoumání současného „stavu věcí“ a proměn v globálním měřítku. Samotné Zahrady ve svém nynějším zchátralém stavu mezi okolními pavilóny se stanou symbolem světa, který se vymkl všemu řádu a je zmítán mezinárodními konflikty. 3. Kapitál – živé čtení. Marxův Kapitál je zde nahlížen jako klíčové dílo v tomto všeobecném „zmatení věcí“. Marxův spis znamenal velký podnět a inspiraci pro mnoho světových myslitelů, ekonomů, teoretiků politiky na celém světě, a znamenal tedy výrazný mezník na cestě k moderní společnosti. Proto je mu věnován velký bibliografický projekt v Centrálním pavilónu.
Na základě těchto témat se mají umělci na letošním bienále v Benátkách ponořit do hlubin současného stavu věcí a ve svých dílech a projektech potom zachytit, jak se věci jeví. Festival takto demonstruje vztahy mezi skutečností, uměním a publikem.
Pro Československý pavilón na bienále v Benátkách vytvořil tentokrát expozici známý umělec Jiří David (mj. autor srdce na Pražském hradě či Klíčové sochy v Českých Budějovicích na Senovážném náměstí) spolu s Katarínou Rusňákovou. Dílo má název Apoteóza a podtitul Kde domov můj. Je to záměrný odkaz na poslední obraz z Muchova cyklu Slovanská epopej (Muchova Apoteóza znázorňuje triumf Slovanů po první světové válce a jejich naději do budoucna). Návštěvníci uvidí téměř prázdný vnitřek pavilónu, Davidovo dílo bude umístěno zcela vzadu a ještě zepředu zakryto bílým panelem. Téma jistě připomíná současné stoleté výročí první světové války a blížící se sté výročí vzniku Československa, podněcuje k úvahám o pojmech vlast či lid a o významu slovanství v minulosti i současném světě.

Murano, Burano, Torcello
Ostrov Murano vlastně tvoří skupina menších ostrůvků propojených mosty. Proslul jako místo, kde se vyrábí ušlechtilé benátské sklo. Jeho sláva počíná rokem 1291 - tehdy bylo rozhodnuto, že všechny sklářské dílny a pece musejí být vystěhovány z centra Benátek kvůli nebezpečí požáru i nepříjemnému kouři. Ostrov sklářů získal autonomii, dokonce razil vlastní mince a sklářští mistři se těšili privilegovanému postavení, měli však přísně zakázáno se stěhovat - mohli být trestáni i smrtí. O někdejším bohatství a sebevědomí svědčí dodnes výstavný dóm Santa Maria e Donato, klenot, který by návštěvníci Benátek neměli minout. V Palazzu Giustiniani je muzeum skla s úžasnou sbírkou historických i moderních výrobků. Na ostrově je dodnes celá řada sklářských dílen a obchodů.
Burano, ostrov rybářů, je dnes obydlený převážně mladými lidmi. Podél kanálů jsou vystavěny uličky s malými, velice pestrými domky. Z toho důvodu sem jezdí mladí umělci, aby se tu učili vnímat zachycovat barvy. Burano se proslavilo výrobou přepychových krajek. Zejména v 18. století se místní paličkované a šité krajky staly významným vývozním zbožím. S nástupem průmyslu krajkářství skomíralo, ale v roce 1872 byla k jeho podpoře založená škola krajkářek. Některé krásné výtvory buranských žen si lze prohlédnout v muzeu krajky, především šité krajky, které byly nesmírně náročné a jejich výroba trvala celé týdny. Ostrov protkaný kanály je nesmírně malebný
Torcello, třetí ostrov benátské laguny, je nyní opuštěný. Přitom právě tady žili první obyvatelé Benátek, kteří sem uprchli v polovině 5. století před nájezdy Hunů z pobřežního města Altinum. kolonie se stala významným centrem obchodu a sídlili tu biskup z Altina. Údajně tu žilo až 20 000 lidí, postupně se však osídlení přesouvalo dál na západ. Zůstal tu jen překrásný byzantský kostel, někdejší katedrála Santa Maria Assunta z roku 639 a sousedící kostel Santa Fosca z 11.-12. století s překrásnými mozaikami. Proti nim se nachází poněkud bizarní památka - kamenný stolec nazvaný Attilův trůn, ačkoliv patříval spíše místními podestovi nebo biskupovi.. Ve dvou palácích ze 14. století se nachází místní muzeum.

Poznámky

Sensa - slavnost zásnub s mořem
Jarní slavnost moře je už po staletí neodmyslitelně spjatá s Benátkami a snad nejlépe vystihuje slávu a moc někdejší benátské republiky. Město na laguně bylo vždy především městem rybářů a námořníků, od 11. století představovalo hlavní námořní mocnost na jaderském pobřeží. Na znamení toho se benátský dóže každoročně v den Kristova nanebevstoupení (svátek závislý na velikonočním cyklu), jemuž se v Benátsku říká Sensa, symbolicky zasnuboval s mořem – házel do vody zlatý prsten.
V současnosti je tento svátek sice již jen připomínkou skvělé minulosti, přesto se stále slaví se vší nádherou. Reprezentanti města se nalodí u svatého Marka na loď, která připomíná Bucintoro – pozlacenou vyzdobenou loď, která o slavnostech symbolizovala republiku Serenissima – a stejně jako kdysi dóže se plaví v čele flotily gondol a jiných lodí ven z města k přístavu sv. Mikuláše, kde vhodí do moře zlatý prsten. Po jejich návratu se pořádá závod veslařů. Slavnost je provázená také trhy ve městě.

Slavnosti gondol v Benátkách
Benátky a gondoly - to patří neodmyslitelně k sobě. Ačkoliv dneska gondoly představují především luxusní taxíky pro turisty, v minulosti to byl vedle větších plavidel hlavní prostředek pro osobní dopravu i pro přepravu nákladu.
Protože republika na vodě potřeboval ze všeho nejvíc zdatné veslaře, závody a přehlídky gondoliérů mají skutečně staletou tradici. Poprvé jsou závody gondol doloženy ve 13. století a pravděpodobně se občas pořádaly i dříve. Současná benátská slavnost gondol - regata navazuje na velkou slavnost uspořádanou v roce 1489 na počest kyperské královny - vdovy, benátské rodačky Cateriny Cornarové, která se vzdala trůnu ve prospěch svého města. Po úpadku v první polovině 20. století byly slavné regaty znovu vzkříšeny a nyní je opět prožívá celéí město a přitahují davy turistů.
Pro turisty je lákavá především skvělá historická přehlídka na úvod. Na velkém kanále definují skvostná plavidla, v čele s reprezentativní lodí Bucintoro, symbolem Benátek. V průvodu se objevují historické postavy v čele s benátským dóžetem. Jenom zde se smějí objevovat gondoly zdobené zlatem a jasnými barvami - dle nařízení ze 16. století musely být jinak všechny gondoly jednoduché a natřené černou barvou.
Poté následují závody. Plavci nyní už nepoužívají vlastní gondoly, ale bárky podobného typu, uzpůsobené lépe k rychlé jízdě: pupparin, caorlina, gondolino a mascareta, která se užívá tradičně k závodům ženských družstev.
Více informací v článku níže.