Makedonie 2012

Leží v jihozápadním cípu Makedonie při hranicích s Řeckem a Albánií. Je tvořen pohořím Galičica, protaženým od severu k jihu mezi Ohridským a Prespanským jezerem (221 km²). Celý masiv je členitý, se strmými srázy, hlubokými údolími a rozsáhlou centrální planinou, zhruba v nadmořské výšce 1.400 m. Nejvyšší hora Magaro dosahuje 2.275 metrů. Jádro masivu tvoří staré prvohorní vyvřeliny, obklopené mocným souvrstvím vápenců s vyvinutými krasovými jevy. Proto je zde nedostatek vodních toků. Do národního parku patří i přilehlé pobřeží obou velkých jezer a ostrov Golem Grad v Prespanském jezeře.

Pojmenován je podle nejvyššího vrcholu (2.601 m) stejného jména v pohoří Baba v jihozápadní části země u hranic s Řeckem mezi Prespanským jezerem a Pelagonskou kotlinou. Zabírá centrální vrcholové partie pohoří (125 km²), které má vyloženě alpský charakter – strmé štíty oddělené hlubokými údolími. Je tvořeno starými žulami a prvohorními metamorfity a tak jsou zde k vidění obří kamenné bloky, rozsáhlá suťová pole a dokonce suťové „kamenné řeky“ několik kilometrů dlouhé. Přes hory jde rozvodí mezi Egejským a Jaderským mořem a tak četné řeky a říčky vedou vodu dvěma směry. Narazíme zde i na dvě ledovcová jezera – Pelisterská oka ve výši přes 2.000 metrů.

Leží na západě země při hranicích se Srbskem a Albánií (730 km²). Patří do něj několik horských celků – masiv Korab a části pohoří Šar planina, Bistra planina a Dešat. Je zde 52 vrcholů přes 2.000 metrů, jde tedy evidentně většinou o vysokohorský terén. Od strmých vrcholů po hluboká údolí a soutěsky je terén divoký a značně členitý. Najdeme zde i ledovcové kary a na vápencích vyvinutý kras. Velmi krásný je kaňon řeky Radiky se strmými stěnami několik set metrů vysokými. Ostatně říček je zde spousta i s četnými vodopády a také tady leží 17 ledovcových jezer a pod horami velké Mavrovské jezero s průzračnou vodou, i když jde o přehradní nádrž.