Hrady, katedrály a města Mosely a Porýní s lodí (A137-15)

Zajímavosti

Porýní, Falc a Sársko. Milovníky kvalitních bílých vín vábí malebná údolí řeky Rýna a Mosely s roztroušenými středověkými hrady a vinařskými vesničkami - navštívíte Deutsche Weinstrasse - německou vinařskou cestu. Milovníci historie a umění budou nadšeni antickými památkami Trevíru i monumentálními románskými domy a kláštery - Mohuč a Maria Laach. A gurmáni - ti si přijdou na své při ochutnávkách vín a místních specialit na vinařské stezce.
K nejkrásnějším koutům Německa vůbec patří
Údolí Mosely (Moseltal) - řeka Mosela patří k nejdelším přítokům Rýna mezi Trevírem a Koblencí. Oba břehy jsou zdobené vinohrady a nesčetnými hrady.
Deutsche Weinstrasse (německá vinařská cesta) s kouzelnou krajinou mezi německým Bockenheimem a Alsaským Weissenburgem zdobená vinohrady a Falckým lesem – oblast evropského kulturního dědictví.
Údolí Rýna (Rheintal) s 1320 m dlouhou řekou Rýn (germánskými kmeny nazývaný „otec Rýn“), která pramení ve Švýcarsku, protéká několika zeměmi. Němci ji považují za „svou“ řeku a je opředena pověstmi Nibelungů a zjevuje se na ní Lohengrinova labuť.

Skála Loreley
Mohutná skála v ohybu Rýna za městečkem Sankt Goarshausen nese už od středověku název Loreley. Jedná se o jedno z nejnebezpečnějších míst na Rýně, protože je zde velmi silný proud a lodě v minulosti často narážely na útes. V 6. století se nedaleko odtud usadil svatý Goar, misionář z Galie, aby se mohl ujímat trosečníků a starat se o raněné. Jméno skaliska pochází zřejmě ze slov loren či luren a ley a znamená snad Skála ozvěn, možný je i význam Skála elfů. Místní lidé se totiž domnívali, že uvnitř skály žijí trpaslíci s harfou a že způsobují ozvěnu, která bývala v okolí skály často slyšet. Teprve v čase romantismu je vystřídala krásná víla Lorelei (původně Lore-Ley). Jako první o ní psal básník Clemens Brentano v roce 1801 a vylíčil ji jako spíše tragickou postavu, čarodějku, která mámí muže, aniž by si to přála, a umírá kvůli nenaplněné lásce. Teprve v slavné básni Heinricha Heineho se Lorelei objevuje v té podobě, v jaké je známá dodnes, jako siréna, která sedává na skále, pročesává si vlasy a zpívá – a způsobuje lodní neštěstí, protože plavci mají oči jen pro ni. V současnosti je v přístavu v Sankt Goarshausenu umístěna socha víly Lorelei od ruské sochařky Nataši Alexandrovny kněžny Jusupovové z roku 1983.

Pověst o nepřátelských bratrech
V dávné minulosti prý žili na dvou sousedících hradech Sterrenberg a Liebenstein bratři Heinrich a Konrád. Oba se zamilovali do své nevlastní sestry Hildegardy. Ta dala přednost Konrádovi a vdala se za něj. Heinrich, soužený nešťastnou láskou, se rozhodl jít na pouť do Svaté země. Později se o tom doslechl Konrád a i on se chtěl vydat na pouť. Mezitím se Heinrich vrátil a když se dozvěděl, že bratr rovněž odešel a Hildegarda zůstala sama, pozval ji na svůj hrad Liebenstein, nicméně ji respektoval jako provdanou ženu. Konrád se ovšem nevrátil domů sám - přivedl si z Řecka milostnici. Hildegarda kvůli mužově nevěře chřadla a Heinrich se rozhodl ji pomstít. Nechal vystavět mohutnou zeď, která se dodneška tyčí mezi oběma hrady, a vyzval bratra na souboj. V poslední chvíli se však objevila Hildegarda, uprosila bratry, aby spolu nebojovali a sdělila jim, že vstoupí do kláštera. Bratři potom žili odděleně, Konrád v neustálých radovánkách, ale přesto brzy začal bratra postrádat. Po čase ho ještě jeho řecká milenka opustila kvůli jinému rytíři a potom se oba bratři znovu setkali a usmířili. Když Konrád zemřel, Heinrich vstoupil rovněž do kláštera a tam zemřel ve stejný den jako Hildegarda ve svém klášteře.

Poznámky

Středobodem památek v Porýní je trojhvězdí velkých arcibiskupských měst: Kolín nad Rýnem, Mohuč a Trevír. Všechna tři mají už římský původ a stala se sídly tří arcibiskupů, kteří byli kurfiřty Svaté říše římské a vládli svým diecézím jako suverénní panovníci.
MOHUČ (Mainz) vznikla z římského tábora Moguncium, založeného roku 39 n. l. Z římské doby se dochovaly především zbytky akvaduktu – Römersteine, a také pozůstatky divadla. Mohučský arcibiskup byl až do 14. století nadřazený pražskému biskupovi a příslušela mu korunovace českého krále. Na slávu mohučského arcibiskupství upomíná jak katedrála, tak velký arcibiskupský zámek ze 17.-18. století, v němž se nyní nachází římsko-germánské muzeum. Císařský dóm pochází z 11.-12. století, ve 13. a 14. století byl doplněn o postranní kaple. K dómu přiléhá křížová chodba a je možné navštívit klenotnici. Další kostel, sv. Štěpán, je krásnou ukázkou gotické architektury, zejména křížová chodba. Mohuč je rodištěm vynálezce knihtisku Guttenberga a rozsáhlé Guttenbergovo muzeum, věnované vývoji tisku, rozhodně stojí za návštěvu. Poblíž nábřeží se nachází jakýsi památník Svaté říše římské se sedmi stylizovanými sochami říšských kurfiřtů s atributy jejich zemí a hodností; je mezi nimi také český král.
TREVÍR (Trier) se původně jmenoval Augusta Treverorum a bylo založeno již roku 16 n. l., údajně přímo císařem Oktaviánem Augustem. Bývalo to velké a vzkvétající město, středisko provincie Belgica Prima. Poté, co ho zpustošily během stěhování národů germánské kmeny, už nikdy nedosáhlo dřívější velikosti a významu, ani jako arcibiskupské sídlo. A římských památek je tu mnoho. Především slavná mohutná brána Porta Nigra ze 3. století, která ve středověku sloužila jako kostel, dále amfiteátr a pozůstatky trojice římských lázní:, z nichž nejvýraznější jsou Císařské lázně. Římský původ má také strohá budova Aula Palatina, původně císařův trůnní sál. Ve městě se nachází také množství významných památek z pozdějších staletí – domy na Hlavním náměstí s kašnou a trhovým křížem, románsko-gotický dóm z 11.-14. století, s fragmenty kostelíku ze 4. století, raně gotický mariánský kostel – jedna z prvních gotických budov v Německu, několik dalších kostelů, rokokový arcibiskupský palác a také pozoruhodné Rýnské zemské muzeum.