Program
1.den: odjezd z Prahy v 6:30 h, svoz z Brna za 400 Kč, cesta do SRN, Žitavské hory, kouzlo lužické krajiny, hrad OYBIN v krajině pískovcových skal, turistika ke zřícenině hradu a kláštera založeného Karlem IV., obchůdky s velikonoční výzdobou, anebo přejezd historickým úzkokolejným vláčkem žitavské dráhy do ŽITAVY (Zittau), města, které kdysi náleželo k českému království, Řeznická bašta, květinové hodiny se zvonkohrou, Marstall, radnice, Johanniskirche, Velké postní plátno (více než 500 let staré), barevná moderní čtvrť, starobylé město ZHOŘELEC (Görlitz), brána, gotický chrám sv. Petra a Pavla, měšťanské domy, Svatý hrob (kopie Jeruzalémského hrobu), dojezd na ubytování, fakultativně večeře
2.den: den pro nejkrásnější jarní zahrady Lužice: BAD MUSKAU, zámek a rozsáhlý krajinářský park knížete Pückler-Muskau (UNESCO) - největší ve střední Evropě (přibl. třetina parku se nachází na polském území), NOCHTEN, unikátní Park bludných balvanů, který vznikl kultivací krajiny zpustošené povrchovými doly, zahrady ukazují různé typy lužických krajin (vřesoviště, skalnaté vrchy, mokřady) a je tam také geologický park a japonská zahrádka, na jaře všude září barevné koberce skalniček, BUDYŠÍN (Bautzen), město se zachovalými hradbami a mnoha věžmi vystavěné na ostrohu obtékaném řekou Sprévou, hlavní město lužických Srbů, dóm sv. Petra, šikmá věž, Kapitula, středověká vodárna, zámek Ortenburg a jedinečné muzeum Lužických Srbů, na velikonoce krásně zdobené kraslice seznámení s bohatým lužickosrbským velikonočním folklórem, kraslice jsou podobné českým a velice dekorativní, zdobené různými technikami, podvečerní atmosféra plná pohody, návrat
3.den: městečko HOYERSWERDA, lužické městečko s radnicí, trhovým náměstím s historickými měšťanskými domy, « srbskou kašnou » a dochovaným « poštovním sloupem », cesta lužickými vesnicemi a vrchol zájezdu: účast na tradiční velikonoční akci – velikonoční křižácké jízdě (nejpočetnější německé procesí - kolem 650 jezdců v černém na koních s bohatě zdobenými postroji), průvod vede skrz vesnice ŠUNOV (Schönau), ROŽANT, KONJECY (Cunnewitz), RALBICY (Ralbitz), unikátní hřbitov s bílými kříži, zde činí jízda až 700 koní, dále KAMENEC, klášterní kostel svaté Anny, radnice, gotický mariánský kostel, středověké opevněná vesnice PANŠICY-KUKOW (Panschwitz-Kuckau), gotický cihlový klášter St. Marienstern, barokní kašna s českým lvem, SWINARNJA (Schweinerden) s hrázděnými domy, kaple sv. Ludmily, případně na závěr BUDYŠÍN, velikonoční atmosféra a barevné kraslice - odjezd do Prahy
CK si vyhrazuje právo úpravy programu podle počasí a aktuálních podmínek o slavnostech. Slavnosti, které jsou uvedeny v programu zájezdu, jsou záležitostí místních lidí a mohou být ovlivněny řadou nepředvídatelných situací. Nelze je proto nikdy zaručit na 100 % v daném termínu a uvedené podobě.
Doprava
Využíváme autobusy s klimatizací, WC, DVD a barem na teplé a studené nápoje, o přestávkách prodej nápojů za Kč.
Upozornění: odjezdy a svozy z uvedených míst se uskuteční, pokud se sejde dostatečný počet zájemců. Trasy odjezdů se mohou změnit v závislosti na aktuální dopravní situaci.
Ubytování
hotel 3* v městečku Hoyerswerda (Wojerecy), 2lůžkové pokoje s příslušenstvím.
Stravování
snídaně formou bufetu, v hotelu lze objednat večeře
Pojištění
V ceně je zahrnuto povinné pojištění cestovních kanceláří proti úpadku.
Cena zájezdu nezahrnuje léčebné pojištění a pojištění na storno. Za příplatek lze u CK zprostředkovat komplexní pojištění do zahraničí od pojišťovny UNIQA (balíček obsahuje pojištění léčebných výloh, úrazové pojištění, pojištění na storno a pojištění odpovědnosti za škody).
Orientační ceny vstupného
OJVÍN, klášter a hrad - 5 €
ŽITAVA, Velké žitavské postní plátno - 5 €
ZHOŘELEC, Svatý hrob - 2 €,
BUDYŠÍN, hrad Ortenburg, muzeum Lužických Srbů - 4 €, dóm - 2 €, historická vodárna - 2,50 €, šikmá věž Reichenturm - 1,40 €
klášter Marienstern - 4 €
NOCHTEN, park bludných balvanů - 5 €
Kapesné
Doporučujeme s sebou na vstupné 30 € a další kapesné dle zvážení na útratu.
Možné slevy
Sleva je možná získat skupinová , na základě společné platby nebo studentská.
Pořadatel: GEOPS - CK, s.r.o., IČO: 25633261
Zajímavosti
Velikonoce v Lužici - Jutry w Srbech - a Jízda křižáků
Lužičtí Srbové reprezentují původní slovanské obyvatelstvo území Horní a Dolní Lužice ve východní části Saska a Braniborska. Předkové Lužických Srbů, tzv. polabští Slované, obývali území do 10. století. Od té doby se dostali pod nadvládu Němců, za nacismu byli dokonce odsouzeni k vyhlazení. I když je Lužických Srbů už jen hrstka a stále jejich počet ubývá, podařilo se jim zajistit kulturní autonomii, znovu oživit jazyk a hrdě se hlásí ke své kultuře
Každoročně na velikonoční neděli usedají v katolické Horní Lužici na překrásně nazdobené koně lužičtí muži oblečení do černých fraků, černých holínek a cylindrů. Sjíždí se střípky rodin z celého Německa a Polska, aby se stali svědky slavnosti. „Křižáci - křižerjo" nemají nic společného se středověkými dobyvatelskými válkami, jde o prastarý slovanský zvyk spojený s prosbami za dobrou úrodu a žehnání polím. Jízda křižáků je výrazem sounáležitosti ke křesťanské rodině a vyvrcholení Velikonoc.
Srbské tradice
Lužičtí Srbové mají velmi pestrý a poutavý folklór a do dneška si na svých tradicích velmi zakládají. O nedělích a zejména svátcích lze v Horní Lužici vidět spoustu lidí v barevných krojích a veselých slavností tu lze během roku zažít víc než dost.
Typický pro Lužici je například Ptačí kwas neboli ptačí svatba na konci ledna. Je to především dětská slavnost. Děti dávají večer za okno talířky a misky a ráno na nich najdou různé dobroty – takto se jim ptáci na sklonku zimy odměňují za zimní krmení. Potom si děti oblékají ptačí masky a připínají křídla, tancují, zpívají a předvádějí ptačí svatbu. Dětská hra má zřejmě velmi hlukové kořeny, ke kterým dnes už nedohlédneme, protože jediná dochovaná lidová píseň vymřelých polabských Slovanů, zaznamenaná v 18. století, pojednávala právě o ptačí svatbě.
Velmi známé jsou také velikonoční zvyky, především jezdecká procesí, takzvané jízdy křižáků. Název odkazuje ke starým slovanským tradicím jarních rituálů, které souvisely s plodností země, nemá nic společného s bojovníky pod znamením kříže. Objíždějí vesnice, zpívají a modlí se za dobrou úrodu. Jezdci (pouze muži) jsou v černých oblecích s cylindry, koně mají naopak pestré vyšívané postroje a zapletené hřívy. Oblíbené je také velikonoční střílení, které má zahánět zlé síly, nabírání vody, která má v noci ze sobotu na nedělí Vzkříšení mít zázračnou moc, a konečně na velikonoční pondělí veselé hry s vejci, která jsou např. v Budyšíně koulená ze svahu a děti je chytají.
K dalším oblíbeným zvykům patří samozřejmě masopustní veselice, pálení čarodějnic poslední noc v dubnu a potom oslavy dožínek, např. opět společné jízdy, tentokrát po strništích, a vázání věnců hojnosti.
Poznámky
Města a památky v Horní Lužici
Nejvýznamnějšími městy Horní Lužice je trojlístek ŽITAVA (ZITTAU), BUDYŠÍN (BAUTZEN) a ZHOŘELEC (GORLITZ). V minulosti náležela spolu s Kamencem, Löbau a Lubání, která se nyní nachází na polském území, k tzv. Šestiměstí, městskému svazu, který fakticky spravoval zdejší kraj.
ŽITAVA se nacházela původně na českém území, časem ale neoddělitelně splynula s lužickými městy. Díky své poloze jen kousek za nynější hranicí představuje základnu pro výlety do oblasti Žitavských hor, ráje turistů i horolezců. Za návštěvu stojí i historické jádro se spoustou dochovaných budov, turisté obdivují rovněž středověkou tkaninu - tzv. žitavské postní plátno v kostele sv. Kříže, a půvabné květinové hodiny. Nedaleko odtud se nachází romantické lázeňské městečko OYBIN korunované zříceninou gotického opatství na skalách. Se Žitavou je spojen úzkokolejkou.
ZHOŘELEC leží přesně na hranici mezi Německem a Polskem. Zachoval si spoustu památek z různých historických období. Donedávna bylo jeho historické centrum značně zchátralé, nyní se však probouzí k životu. Za návštěvu stojí Horní i Dolní tržiště s renesančními domy a okolní starobylé uličky, radnice, impozantní pětilodní románsko-gotický kostel sv. Petra a Pavla, kostel Oberkirche s gotickými malbami, sakrální komplex Svatý hrob i zbytky hradeb s barbakanem.
BUDYŠÍN je rovněž krásné historické město, umístěné na skále nad Sprévou. Je neoficiálním hlavním městem Lužických Srbů, všude uvidíte dvojjazyčné nápisy. Vévodí mu dóm sv. Petra a pozdně gotický hrad Ortenburg, vystavený pro Matyáše Korvína, nyní s muzeem Srbů. Zajímavou památkou je i vodárenská věž z 15. století.
KAMENEC – jeho hlavními památkami jsou gotické kostely sv. Marie a sv. Anny a kuriózní halový Katechismuskirche, opatřený střílnami. Nachází se tu muzeum západní Lužice a rovněž muzeum zdejšího rodáka básníka G.H. Lessinga.
HOYERSWERDA, lužické městečko s radnicí, trhovým náměstím historickými měšťanskými domy, uličkou řemeslníků, « srbskou kašnou » a « poštovním sloupem », který dal vztyčit král August Silný v r. 1739 jako znamení na zastavování poštovních vozů.
Park bludných balvanů Nochten
Krajina Horní Lužice severně od Budyšína nese výrazné stopy po těžbě hnědého uhlí. V roce 2000 přišel dr. Ulbrich s výborným nápadem, jak využít velikou spoustu vytěžené zeminy a zkultivovat "měsíční krajinu" v blízkosti elektrárny Boxberg. Byl vytvořen rozsáhlý krajinový park vřesovišť, skalek a rašelinišť nazvaný Park bludných balvanů - neboť především jim je zasvěcen.
V Lužici se nachází celá řada osamocených balvanů, které nepatří do okolní krajiny. Jsou to tzv. bludné balvany, které se sem dostaly v dobách ledových - byly dopraveny masou ledovce, který se sem dostal až ze Skandinávie. V Parku bludných balvanů u Nochten se jich nachází na 6 000 a jsou opatřeny cedulemi, které vysvětlují jejich složení a původ. Jsou seskupeny na několika pahorcích - kamenných zahradách, které jsou doplněny porosty jehličnatých keřů, polštářů barevných skalniček a sukulentů. Dále jsou tu vřesové zahrady s různobarevnými druhy vřesů (na 160 odrůd) a s jezírky a celé rozlehlé přírodní vřesoviště. Menší rašeliniště je osázené vzácnými rostlinami z okolí Nochtenu, které sem byly přeneseny z míst zasypaných haldami. Na velkých travnatých plochách kvete na jaře spousta krokusů, v letní části lze vidět záhony zvonků, máty a šalvěje, je tam údolí s trpasličími jehličnany i s divokými azalkami.
Balvanům je věnován také geologický areál zvaný Malá Skandinávie, kde se lze poučit o původu balvanů a asi 90 je jich ponecháno přesně na místech, kde byly objeveny. Stezka vede na vrchol kopce, kde se tyčí zvláštní modré sousoší symbolizující ledovec.Dole pod parkem je veliká vodní plocha, do které ústí potůček stékající z kamenných vršků.