Slovensko, národní parky (C19-10)

Dobšinská ľadová jaskyňa patrí medzi najvýznamnejšie ľadové jaskyne na svete, čo v Európe zvýrazňuje jej poloha mimo alpskej oblasti (podzemný ľadovec je vo výške iba 920 až 950 m n. m.). Je známa aj bohatou históriou, ktorá zodpovedá značnému záujmu verejnosti o túto unikátnu jaskyňu od jej objavenia.

je vo svetovom meradle unikátnym výtvorom, ktorý svojou rôznorodosťou, bohatosťou a krásou aragonitovej výzdoby upúta každého svojho návštevníka. Nachádza sa na severnom úbočí vrchu Hrádok v Slovenskom Rudohorí na ceste medzi Štítnikom a Jelšavou, 26 km od Rožňavy. Je jediná svojho druhu v Európe, vyniká aragonitovou výzdobou rôznych foriem.

V tesnej blízkosti štátnej hranice s Maďarskom sa nachádza jaskyňa Domica, ktorá tvorí jednotný genetický celok s maďarskou jaskyňou Baradla. Okrem typických štítov, bubnov a kaskádovitých jazierok je pre návštevníkov jaskyne atraktívna plavba na podzemnej riečke Styx, ktorá je súčasťou prehliadky jaskyne.

Nejmenší slovenský národní park (38 km²) leží západně od Vysokých Tater a zahrnuje část bradlového pásma Pienin u hranic s Polskem. Navazuje na něj polský Pieniński Park Narodowy. Tvoří ho pás druhohorních vápenců, dolomitů a slínů, jejichž rozdílná tvrdost a odolnost vůči erozi dala vzniknout ostrým bradlům, skalním stěnám, věžím a suťovým polím. Skrz ně se proplétá řeka Dunajec a tvoří meandrující kaňon plný divoké krásy. V oblasti Haligovských skal se vyskytuje typický krasový reliéf s jeskyněmi (největší Aksamitka, dlouhá 335 m).

Zahrnuje Vysoké Tatry a Belianské Tatry o celkové rozloze 738 km², nejmenší velehory světa a současně nejvyšší pohoří celého karpatského oblouku s nejvyšším Gerlachovským štítem (2.655 m) a dalšími 24 velehorskými vrcholy (přes 2.500 m). Na severu na něj navazuje polský Tatrzański Park Narodowy. Horský masiv je přes 55 km dlouhý a 17 km široký. Na rozdíl od ostatních evropských velehor nemají Tatry podhůří a díky podtatranskému zlomu se strmě zvedají z Podtatranské kotliny. Asi dvě třetiny území TANAPu je tvořeno krystalickými břidlicemi a žulami, obvodový sedimentární plášť tvoří vápence, dolomity (s krasovými jevy včetně jeskyní), pískovce a slepence druhohorního stáří. Glaciální reliéf pak vytvořil čtvrtohorní ledovec a vznikly morény a ledovcové kary.

Leží na pomezí středního a východního Slovenska, východně od Nízkých Tater. Patří do rozsáhlého Spišsko-gemerského krasu a tvoří ho mohutná vápencová plošina se všemi krasovými jevy (198 km²). Částečně travnaté náhorní planiny se závrty, škrapy a škrapovými poli jsou proříznuta hlubokými roklemi. Některé z nich (Suchá Belá, Vel´ký a Malý Kysel´) jsou 100 až 200 metrů hluboké a dole široké pouhý metr. Zde vládne věčné tajuplné šero. Velmi atraktivní jsou četné vodopády - např. Závojový vodopád s výškou 70 m a severní hranici parku tvoří až 300 m hluboký Prielom Hornádu, se strmými stěnami a divoce bouřící vodou. Díky členitému reliéfu dochází v parku často k teplotní inverzi – v roklích a soutěskách je výrazně chladněji než na náhorních planinách a vrcholech hor.

Přehled obecných informací o zemi Slovensko (rozloha, reliéf, obyvatelstvo, ekonomika…)