Termín od: -  do: - 
Cena od: do:
katalog GEOPS 2020
| Zpět | jste zde: zájezdy 2019, 2020 > Zajímavé informace > Holandsko a Belgie, země, které stojí za to navštívit

Informace - Holandsko a Belgie, země, které stojí za to navštívit

Klikněte na obrázek pro zvětšení/zmenšení
Belgie - Bruggy, přebohatý výběr belgických piv
Belgie - Bruggy, přebohatý výběr belgických piv Belgie - Brusel, Tapis de Fleurs, téma 2012 Afrika, 2010 Brusel centrum Evropy. Holandsko  - Keukenhof Belgie -Gent - Gentský oltář - přední strana Belgie - Bokrijk, vodní mlýn z Ellikom (Limburg), 1702 Belgie - skanzen Bokrijk, otočný mlýn 1788, z Mol-Millegem, Antverpy Belgie - Antverpy, brusič diamantů Belgie - Gent, Dům zedníků, tanečníci moriskendans, oblíbený tanec ze 16.stol, tančilo 6 mužů Belgie - Antverpy, katedrála, Oplakávání, Quinten Metsijs, 1509-11 Belgie - Kwak, svrchně kvašené pivo jantarové barvy Belgie - Antverpy - Rubenshuis, ateliér, P.P.Rubens, Sv.Šebastián Belgie - Brusel - Tapis de Fleurs Belgie - Antverpy - Rubenshuis, barokní fasáda dle návrhu P.P.Rubense Belgie - Antverpy, moderní plastika Baobabs, 5 stromů které mají obrůst vistárie Holandsko - Zaanse Schans, skanzen historické holandské vesnice Belgie - Gent, St.Niklaaskerk Belgie - Waterloo, Butte du Lion, umělý pahorek 41 m vysoký, navršený 1824-6 Belgie - Gent, Staadshal, 2009-2012 Belgie - Bruggy, belgická krajka Belgie - Bruggy, Verversdijk, projíždka po kanálech Belgie - Brusel, St.Michel, kazatelna, Vyhnání Adama a Evy z ráje Holandsko - Keukenhof Belgie - Brusel - Musées Beaux-Art, Triptych pokušení sv.Antonína, Hieromynus Bosch, detail  Holandsko - Lisse, květinové korzo, tisíce květů vytvářejí vše možné Belgie - Brusel, stovky Manneken Pis - symbol města Holandsko - Floriade 2012 - objekt od Huise van Bourgondie symbolizující modlidbu k přírodě Belgie - Brusel, belgická čokoláda všech příchutí Holandsko - Amsterdam, Keizersgracht, vpravo dům č.403 s hubičkovým štítem Holandsko - Lisse, květinové korzo Nizozemí - Alkmaar - tradiční šou při vážení sýrů Holandsko - Amsterdam - posezení u grachtu Holandsko - Venlo - Floriada 2012, nejlepší přehled po areálu zístáte z kabinky lanovky

Holandsko a Belgie, země, které stojí za to navštívit

Holandsko a Belgie jsou země Beneluxu, které mají mnoho společného. Po dlouhá staletí se vyvíjely vedle sebe, sestávají z území, která mívala různé vrchnosti, ale bývala souhrnně vnímána jako oblast Nizozemí. Jsou to státy, které mají rozhodně čím zaujmout a co nabídnout turistům. Ať už turisté přijíždějí na jaře za jarními květinami, za uměním a galeriemi, za bohatou gastronomií, za atmosférou malých městeček i nočním životem do Amsterdamu a Bruselu nebo na některou z četných slavností a festivalů.

Holandsko je i přes svoji poměrně malou rozlohu květinovou velmocí, a to hlavně díky pracovitosti a preciznosti Holanďanů. Holandskými květinovými burzami v dnešní době prochází neuvěřitelná množství květin řezaných i hrnkových, vypěstovaných v Holandsku , ale i v různých jiných koutech světa, která se přes holandské květinové burzy jen distribují dále. A nemusím říkat, že to všechno musí probíhat rychle a precizně, aby se k zákazníkům květiny dostaly včas a čerstvé. Nakouknout do jedné takové burzy se dá v pracovních dnech v Aalsmeeru kousek od Amsterdamu , kde turisté mohou nahlédnout z vyhlídkových ramp jak na dlouhý zástup vozíků spojených jako vláčky, čekající na prodej v některé z aukčních síní, kde sedí „květinoví makléři“, tak na další pracovníky, kteří jako řidiči vláčků třídí již prodané květiny podle nákupčích a destinací s naprostou přesností a neuvěřitelnou rychlostí.
Dnes je asi nejznámější holandskou květinou tulipán , i když do Holandska se tulipány dostaly až skoro na konci 16. století z Turecka přes Vídeň a Prahu, hlavně díky holandskému zahradníkovi (Carolus Clusius) působícímu na vídeňském dvoře císaře Maxmiliána II., který je přivezl do Holandska Ale Holanďané je dokázali nejlépe pěstovat, zušlechťovat a šlechtit, takže dnes mají holandské tulipány neuvěřitelné barvy, výšky a tvary od červených, žlutých až po černé, s jednoduchými i plnými květy připomínající až pivoňky i rozčepýřené tulipány vypadající jako tropičtí papoušci. Nejvíce různých tulipánů můžete spatřit asi v holandském květinovém parku Keukenhof, který se zaměřuje na jarní cibuloviny včetně hyacintů, a odkud je možné dohlédnout i na pestrobarevná květinová pole přípomínající z dálky barevné proužky, ale jen 3 měsíce v roce.
S květinami souvisí i nejnavštěvovanější holandské slavnosti, festivaly a výstavy. Asi nejslavnější je Květinové korzo konající se každoročně v sobotu v druhé polovině dubna v podobě pestrobarevných alegorických vozů z jarních květin, hlavně hyacintů a tulipánů . Tento barevný a voňavý průvod projíždí 40 km mezi holandskými květinovými poli a malými městečky od Nordwijku po Harlem v doprovodu hudebníků a tanečníků podle přesného jízdního řádu. Každý rok je vybrané jiné téma.
Další hodně navštěvovanou květinovou slavností je Kladení květinového koberce v Bruselu na Grand Place, které se koná v srpnu každý druhý rok. Na několik dní je skoro celé toto hlavní belgické náměstí pokryto mozaikou složenou z tisíce čerstvých begónií podle přesného grafického návrhu, který se pokaždé mění. Nejlépe se celý květinový koberec sleduje a fotografuje z terasy bruselské radnice. Další rok nahradí tuto slavnost Ommegang - historická slavnost s průvodem na Grote Markt se spoustou (přes 1000) historických postav v čele s císařem Karlem V., průvod směřuje k poutnímu kostelu na náměstí Grand Sablon, kde také probíhají další oslavy, turnaje, hudební vystoupení, středověký trh.
K nejprestižnějším evropským zahradnickým veletrhům bezesporu patří Floriáda , která se koná jednou za 10 let, pokaždé na jiném místě Nizozemska, a to půl roku od dubna do poloviny října. Obrovský výstavní areál vždy zahrnuje jak skleníky, tak i venkovní expozice a vystavují se tu nejen jarní, ale i letní a podzimní květiny a rostliny spolu s nejnovějšími trendy v jejich pěstění a aranžování. Posledním místem konání bylo Venlo.

Mezi hodně navštěvované slavnosti patří i ty gastronomické. Nelze nezmínit sýrové trhy v kostýmech a ten nejslavnější v Alkmaaru, který se koná každý pátek dopoledne (v turistické sezóně). Snad každého zaujmou nosiči sýrů s barevnými slamáky a nosítky pobíhající s naloženými bochníky sýry k váze a zpět nacvičeným krokem. Na první pohled to vypadá jen jako show pro turistky, ale se sýry se tu opravdu obchoduje i když v dnešní době objem takto prodaných sýrů je jen zlomkem z celého obchodovaného objemu holandských sýrů . Seriózní pánové v bílých pláštích opravdu hodnotí podle vzorků sýrů jejich kvalitu a dohadují se o ceně.
Výroba holandských sýrů má velmi dlouhou tradici. Jedná se většinou o kravské sýry, ale stále běžnější jsou i kozí sýry. Nejznámější je gouda (tvar bochníku nebo bochníčku) a edam (tvar koule nebo cihly) pojmenované podle holandských měst. Holandská sýry se řadí mezí tvrdé sýry a mohou být obohacené o různé bylinky nebo koření a hnědé válečky jsou uzené. Tradiční holandské sýry se konzervují namáčením do solného roztoku a obalují se parafínem (druh vosku), díky čemuž mají velmi dlouhou trvanlivost a neztrácejí ani tolik ze své vlhkosti. Což znali i holandští mořeplavci, kteří si je brali na zámořské plavby a zlí jazykové tvrdí, že když jim došla munice do děl, koule starého edamu se dala snadno použít i jako dělová koule.
Holanďané i Belgičané jsou známí milovníci piva. Holandská piva se zas až tak neliší od naších ležáků a značky Heineken a Amstel známe i u nás. Belgická piva jsou mnohem rozmanitější, od těch svrchně kvašených přes klášterní či trapistická, která využívají staré recepty a mají často vysoký objem alkoholu, až po osvěžující ovocná piva (např. višňový Kriek) a piva s úsměvnými názvy jako Delirium Tremens s logem růžového slona. Dalším hlediskem třídění belgických piv je i podle různých typů použitých sladů v jednom pivě (Dubbel, Tripel nebo Quadrupel). Každé z nich má zvláštní sklenici často na nožičce, asi nejzvláštnější je ta na pivo Kwak, která připomíná chemickou ampuli upevněnou do dřevěného stojánku. S tímto pivem je spojený i rituál pocházejíci z Gentu, kde když si objednáte pivo Kwak (hlavně to větší), přijde číšník, vezme vám boty a v drátěném košíku je vytáhne ke stropu pivnice s tím, že je dostanete zpět, až dopijete... ta větší piva Kwak mají objem až cca 1,5 litru.
Čokoláda patří k Holandsku a Belgii velmi dlouho. Holanďané čokoládové boby dováželi tradičně ze svých zámořských kolonií do Evropy a kdo by neznal i dnes kvalitní holandské kakao hlavně v podobě sypkého prášku. Belgičané zase stojí za výrobou belgických pralinek , což jsou výborné čokoládové bonbóny plněné různými náplněmi od těch oříškových, vanilkových až po marcipánové náplně, a to samozřejmě v podobě tmavé hořké čokolády, mléčné i bílé. Uplatnění tu najde i místní kvalitní mléko. Oblíbenou atrakcí je návštěva některé z výroben nebo musea čokolády s ukázkou výroby a ochutnávkou. Nejvíce navštěvované je např. Museum čokolády v Bruggách a nově i malé Museum holandské čokolády ve skanzenu Zansee Schans v Holandsku .
Další sladkou dobrotou jsou wafle, ale i ty mají více podob. Holandské wafle jsou tenounké slepované teplým karamelem. Ty belgické wafle mají 2 základní podoby. Bruselské wafle jsou z litého těsta zdobené často čokoládou a šlehačkou a ty známe i u nás. Ale nejlepší jsou wafle z belgického města Liege označované jako Gaufre de Liége, které jsou z těsta kynutého, které se v podobě kuličky smáčkne do waflovače a vzniknou tak wafle vyšší a trochu nepravidelné až rustikální. Podle toho je poznáte. A ty nejlépe chutnají s kopečkem čerstvé šlehačky a čerstvými jahodami.
Holanďané i Belgičané milují ryby a plody moře, což není divu, když jejich rybáři je zásobují celoročně bohatým sortimentem. Pojmem jsou belgické mušle (Moules et Frits), ale Holanďané je milují také. Jedná se o černé mušle (slávky) dušené v bílém víně spolu s řapíkatým celerem a šalotkou a podávané v tradičních černých kastrůlcích s bramborovými hranolkami. Vlámské bramborové hranolky jsou považované za ty nejdobřejší na světě, což potvrdíte, až je ochutnáte...jsou vyráběné z čerstvých brambor a dvakrát smažené. Není divu, že se tak dobré hranolky prodávají i samotné ve velkých papírových kornoutech s výběrem ochucených majonéz a před stánky jsou často i dlouhé fronty. Mušle se dají vyloupané také obalovat a smažit.
Kromě mušlí Holanďané i Belgičané milují čerstvé ryby a plody moře obalené a smažené prostě jen s majonézou nebo tatarkou. Holanďané nedají dopustit na holandské slanečky, které se marinují celé se solí a olejem. Ve stánku nebo rybárně vám je před vašima očima snadno vykostí a spolu s cibulkou a nakládanou okurkou vloží do housky. Ale Holanďané je nejraději jedí jinak... celého slanečka obalí v nasekané cibulce, drží ho přitom za ocásek a celého si ho v záklonu strčí do pusy a za ocásek vytáhnou jen kostru slanečka...
Někoho překvapí, že v Holandsku najdete tolik indonézských restaurací a bister a Holanďané tam berou i své hosty a přátelé raději než do holandských restaurací. Vysvětlení je prosté: Indonésie byla dlouhou dobu hlavní holandskou kolonií, která se sice osamostatnila jako většina ostatních, ale velký počet Indonézanů stále v Holandsku trvale žije a indonézská gastronomie je mnohem barevnější a kořeněnější než ta holandská, která je v podstatě více založená jen na kvalitních surovinách jednoduše uvařených a servírovaných.
Takže není divu, že nejen Holanďané, ale i turisté chtějí ochutnat tzv. rijstafel, což je něco jako ochutnávkové menu servírované ve spoustě malých mističek (až 16 druhů včetně různých příloh) na vyhřívaných deskách často pro 2 i více osob. Vysvětluje se, že když Holanďané prvně přijeli do Indonésie, chtěli všechno ochutnat a neuměli si vybrat, proto jim pohostinní Indonézané naservírovali od všeho v malých mističkách a pokryli tak celý stůl.. od toho název rijstafel, doslova rýžový stůl.

Většinou turisté při své návštěvě zavítají i do některých ze slavných holandských a belgických (vlámských) galerií a muzeí. K nejslavnějším patří v Amsterdamu Rijksmuseum se slavnými díly holandských a vlámských mistrů, Museum van Gogha a Rembrandtův dům, v Haagu nově zrekonstruovaný Mauritshuis opatrující např. originál Dívky s perlou od Vermera nebo díla Rembrandta a v Bruselu je téměř povinností navštívit Královskou belgickou obrazárnu a v Antwerpách Rubensův dům. K aktuálním slavným výstavám v roce 2015 patří Výstava Rembrandtových děl z pozdního období v amsterdamském Rijksmuseu .
Náměty obrazů holandských a vlámských mistrů zlatého období silně ovlivnily historické události spojené s náboženskou reformací před třicetiletou válkou, kdy tzv. Jižní provincie (Vlámsko), zhruba oblast dnešní Belgie , byly pod nadvládou Španělů, kteří se zde snažili o rekatolizace a tématy obrazů byly hlavně náboženské výjevy často na obrovských plátnech (např. Rubensova díla v katedrále v Antwerpách a jeho domě). Severní provincie, zhruba dnešní Nizozemsko, se odtrhly a pod vedením Viléma Oranžského vyhlásily nezávislost na Španělsku a oficiálním náboženstvím zůstalo to protestantské. S tím souvisely úplně jiné náměty holandských malířů, ti malovali hlavně portréty nejen měšťanů, ale i celých cechů (např. slavná Noční hlídka od Rembrandta ) a výjevy ze života obyčejných lidí, zátiší a krajinářské scény, např. Pohled na Delft od Vermera.
S náboženskou tolerancí v Nizozemsku souvisí i přiliv Židů a protestanských uprchlíků hlavně po Třicetileté válce, kteří sebou přinesli znalost zámořských cest, znalost různých řemesel a hlavně znalost zpracování, hodnocení a broušení diamantů. Proto patří dodnes Belgie a Holandsko k místu, kde se zpracovává a obchoduje s obrovským objemem diamantů a je zde i hodně diamantových center, které stojí za návštěvu, i když si nic nekoupíte, protože vám ochotně a názorně vysvětlí, podle čeho se diamanty hodnotí a jaké jsou základní tvary broušeni a je to zdarma. K nejnavštěvovanějším patří Coster Diamond v Amsterdamu a Diamandland v Antwerpách.

Hodně turistů přijíždí do Holandska a Belgie i za venkovskou atmosférou skanzenů zemí Beneluxu a městeček včetně těch s větrnými mlýny ve skanzenu Zansee Schans ( Holandsko ) nebo Bokrijk ( Belgie ). Turisty lákají i městečka se středověkou atmosférou a vodními kanály jako např. Bruggy, Gent, Alkmaar nebo Delft. Hodně navštěvované jsou i historické slavnosti jako např. Ommegang v Bruselu s průvodem v historických kostýmech nebo náboženská procesí v kostýmech v Bruggách nebo Gentu.

Slavnou mořeplaveckou minulost připomíná i tradiční festival lodí Sail Amsterdam , který se koná v Amsterdamu každých 5 let a nejbližší je v srpnu 2015. Ale nečekejte jen velké zaoceánské plachetnice, Holanďané milují všechny lodě, vždyť při tom obrovském množství vodních kanálů a dlouhém pobřeží je každý Holaďan bez vlastní lodě tak nějak divný a na lodí se dá i bydlet
...vzpomeňte si na holandské houseboaty… prý se říká, že „Holanďan bez lodi je jako obloha bez slunce... neúplný“ Takže není divu, že se všichni tohoto lodního svátku v Amsterdamu chtějí zúčastnit, často i s velmi kuriozními plavidly jako např. velký oranžový dřevák nebo starý černý parník ověnčený květinami. Ale každá z těch lodí je na Sailu přístupná návštěvníkům a některé dokonce nabízejí i plavbu samozřejmě s posádkou a někdy i romantickou se sklenkou šampaňského… Vydat se na tento lodní svátek můžete např. s CK GEOPS.

Za návštěvu stojí i velká města jako Amsterdam , Brusel a Rotterdam, kde kromě historických památek, velkého množství muzeí a galerií a nočního života můžete zažít i různé svátky a festivaly od např. Dne krále v Holandsku (konec dubna) až po adventní atmosféru, vánoční trhy, nakoupit se zde dají i vánoční dekorace a v Amsterdamu se v době adventu tradičně koná i Festival světel s různě osvětlenými objekty na vodních kanálech… tak proč letos nevyrazit za adventní atmosférou třeba do Amsterdamu ...

Autor článku Ing. Alena Frčková, průvodce CK GEOPS

 Máte zájem o zájezdy do Holandska a Belgie ? Nabídku cestovní kanceláře GEOPS najdete na www.geops.cz/zajezdy/benelux/.

| Zpět |
© 2008-2018 GEOPS-CESTOVNÍ KANCELÁŘ,s.r.o, Šternberkova 10, 170 00 Praha 7                        | mapa stránek |
tel.: 266 710 104, fax: 220 806 965, geops@geops.cz , skype: olinageops, ICQ: 397618996

Cestovní kancelář GEOPS je pojištěna pro případ úpadku ve smyslu zákona č. 159/99 Sb. u Uniqa pojišťovny
partneři: Last Minute,