Termín od: -  do: - 
Cena od: do:
katalog GEOPS 2019
| Zpět | jste zde: zájezdy 2019 > Zajímavé informace > Hungariká - aneb co je typické pro Maďarsko

Informace - Hungariká - aneb co je typické pro Maďarsko

Klikněte na obrázek pro zvětšení/zmenšení
Maďarsko - Tokaj -Tokajské slavnosti,  stánky jednotlivých vinařů
Maďarsko - Tokaj -Tokajské slavnosti,  stánky jednotlivých vinařů Maďarsko - země kde je paprika snad všude Maďarsko - Kecskeméth - tady zraje pálinka Maďarsko - Békéscaba, slavnost klobás Maďarsko - paprika je tu doma
aďarsko - Kecskemét - výroba pálinky Maďarsko - Tihany, paprika tu vládne Maďarsko - Gyula  - klobásy na Slavnosti klobás, nejlepší v celém Maďarsku Maďarsko - Tokaj, vinné sklepy, v těhle sudech zraje proslavené tokajské Maďarsko, Bekéscsaba, slavnost klobás Maďarsko - Tokajské vrchy, zde zraje proslulé víno a celá oblast je zapsaná do seznamu světového dědictví UNESCO Maďarsko - Tokaj - lahve proslulého tokajského, vína které stojí za ochutnání Maďarsko - Budapešť - na tržnici si můžete vybrat z vynikajících maďarských klobás Maďarsko, Kecskemét, manufaktura Zwack Keckemeti pálinka

Hungariká - aneb co je typické pro Maďarsko

Bérešové kapky
Světoznámý vynález Dr. Józsefa Bérese, Bérešové kapky, jsou v Maďarsku již několik desetiletí synonymem zdraví. Vědec, pocházející z města Kisvárda, vytvořil tento lék jedinečného složení v sedmdesátých letech minulého století. Kapky, které se proslavily na celém světě, užívají každoročně miliony lidí na ochranu svého zdraví a léčení nemocí.
Přípravek se speciálním složením stopových prvků a minerálních látek, díky více než 20 - ročního nepřetržitého odborného a politického snažení a úsilí vynálezce, výsledkem vědeckých pokusů a experimentů, získal v lednu roku 2000 nejvyšší klasifikaci kodexu léčiv. Složení přípravku se v průběhu uplynulých desetiletí téměř vůbec nezměnilo a jeho tradičně vysokou kvalitu, jakož i výzkumy spojené s jeho použitím, garantuje jediný výrobce této značky v Maďarsku - Béres Gyógyszergyár Részvénytársaság (Béres - Výroba léčiv, akciová společnost). Kapky se vyrábějí v Szolnoku za přísně kontrolovaných podmínek.
Bérešové kapky jako podpůrný medikament úspěšně používají v Maďarsku a na mnoha místech na světě při prevenci či léčbě různých nemocí v každém věku. Díky složení, založenému na vědeckých výzkumech, svým příznivým účinkem a jednoduchému dávkování se Bérešové kapky staly nejznámějším a nejčastěji používaným léčivem v Maďarsku a zároveň i symbolem zdraví. Kapky Béres jsou volně prodejné léky.

Cibule
Pravděpodobně nejrozšířenější kulturní a kultovní rostlina na světě získala úctyhodné zařazení mezi hungariká díky specifickým pěstitelským postupům. Všude ve světě pěstují cibuli výsevem semen. V Maďarsku ji pěstují jako dvouletou rostlinu a cibuli suší nad pecemi. Tím se dobře a dlouho skladuje a její aroma stoupá po 190. dnu skladování. V Maďarsku je kultovní rostlinou.

Gyulaská klobása
Gyulaská klobása se vydala dobýt svět z bezvýznamné budovy továrny na konci 19. století. Dnes je pojmem, který je neoddělitelně spjat s městem Gyula. Jednou z nejdůležitějších postav tohoto více než stoletého příběhu úspěchu je József Balogh, řezník z města Gyula. Jeho klobásy a masné výrobky měly úspěch na domácích prezentacích výrobků již kolem roku 1910. Mezinárodního uznání dosáhl až Andráse Stéberl, ředitel masokombinátu.
Stéberl se vyučil řezníka v Bratislavě. Po první světové válce se přestěhoval do města Gyula a praktické zkušenosti, které pak později úspěšně zužitkoval, získal v rodinném řeznictví Józsefa Balogh. Po téměř ročním učení získal živnostenské oprávnění: nejprve si otevřel malý skromný obchůdek, a když se obchod začal rozjíždět, postavil si ještě větší provoz. V roce 1940 již byl ředitelem masokombinátu.
Samozřejmě, udržel v tajnosti recept tak charakteristicky kořeněné, uzením konzervované klobásy se speciálním složením a již v roce 1935 sklidil světový úspěch: na bruselské světové výstavě dostal zlatou medaili. Vzpomínkovou tabuli Andráse Stéberla umístili ve městě Gyula na stěně jeho někdejší vily na třídě Béke - a tradice výroby klobásy dodnes pěstují v závodech Masokombinátu Gyula. P
ůvodní recept Stéberla (podle výzkumů historika Andráse D. Nagye):
"K masu na přípravu klobásy (plec, kýta) přidáme 10-12% slaniny podle toho, jak je maso mastné. Celé množství masa necháme stát 24 hodin, potom umeleme. Koření na 10 kg masa: 30 dkg soli, 12 dkg papriky, 2,5 dkg pepře, 1,5 dkg kmínu, 0,5 dkg ledku, 3,5 dkg cibule. Hmotu dobře promícháme s kořením a necháme stát jeden den. Maso plníme do vepřových tenkých střev a párujeme asi 30 cm dlouhé kousky. Po půldenní sušení udíme čerstvou klobásu studeným kouřem 4-5 dní."

Meruňkovice – pálinka z Kecskemétu
Jak vzniká pálinka?
Proces přípravy ovocné pálenky je téměř všude stejný. Zralé ovoce s vysokým obsahem cukru a plné chuti se shromáždí a vylisuje. Do této směsi se v různých množstvích mohou přidat i celé nebo pomleté pecky, s velmi příjemnou vůní. Cukr obsažený v ovoci se během kvašení přemění na alkohol. Destilace zachová chutě základní suroviny, úkolem mistrů palírny je, aby se zachovaly jen ty nejpříznivější.
Základní surovinou pro kečkemétskou meruňkovou pálenku je meruňka, které se o harmonii chuti postará trojice faktorů: půda, sluneční paprsky a pěstitelská kultura. V okolí města Kecskemét se nachází zóna větrné písčité krajiny. Písek, který může být jílovitý, zásaditý nebo i tvrdý, je v této oblasti sypký, zářivý a "zlatavý". Písek jen slabě udržuje teplo, které přes den vyzařuje na ovoce, ale v noci se více ochladí.
Meruňka z Kecskemétu získává svou jedinečnou nenapodobitelnou chuť díky velkému počtu slunečních hodin a chladným nocím. Po celém světě se proslavila pálinka vyvinutá společností Zwack Unicum Rt. (as).
"Se sodou je lepší než whisky a s čajem je lepší než rum" - řekl o tomto jedinečném moku anglický král Edward VIII.

Porcelán herend
Vince Stingl otevřel továrnu na výrobu kamenných nádob v roce 1826. Brzy začali experimentovat i s porcelánem. V 40. letech 19. století i sám Lajos Kossuth podporoval manufakturu, protože její existenci považoval za významný výsledek domácího řemeslnického umění. V těch dobách byl vlastníkem Mór Fischer, který v roce 1839 jako finanční investor zachránil závod před bankrotem. Firma již v tomto období dbala o uměleckou hodnotu svých výrobků. V letech 1842 a 1843 se herendský porcelán představil na celostátní výstavě průmyslových uměleckých výrobků a v roce 1845 na vídeňské průmyslové výstavě.
Herendské "bílé zlato" je klasickým tvrdým porcelánem, který se vytváří z kaolinu, pryskyřice a křemenného písku technologií sedimentace, filtrování, lisování. Z této suroviny se pak vyrábí předměty - zásadně jen ruční prací! Po čištění, zdobení a sušení se nejprve vypálí při teplotě 830 °C - získají podobu tzv. biskvitového porcelánu. Vypálený porcelán se namočí do glazurovacího bahna. Jeho složení se podobá základnímu materiálu, ale obsahuje více rozpuštěných látek. Následuje druhé vypálení při teplotě 1410 °C a jeho výsledkem je sněhobílý, průsvitný a lesklý "bílý předmět". Na ten se nanášejí ručně malované motivy, dle druhu barev a pozlacení následuje ještě jedno nebo dvě vypálení.
O přidanou uměleckou hodnotu porcelánu se zaslouží i návrháři, hrnčíři, malíři a modeláři. Díky těmto plusům získal "herendský porcelán" v období 1851-1937 až 24 velkých cen a zlatých medailí na světových výstavách. Na londýnské světové výstavě (1851) představili nejznámější motiv HERENDA - motýli a květinové větve s čínským efektem a veselými, živými barvami.
Anglická královna Viktorie si objednala obědové soupravu s motivem oceněným zlatou medailí pro svůj Windsorský zámeček. Proto se tento motiv nazval Viktória. Herendská porcelánová manufaktura byla dvorním dodavatelem Habsburků a domácí i zahraniční šlechty. Známá jména v 3 000-kusovém vzorovém a 16 000-kusovém tvarovém katalogu dodnes svědčí o rozsáhlé zákaznické klientele.

Paprika
Tento druh koření, původem ze Střední Ameriky, poznali Maďaři zřejmě prostřednictvím tureckých dobyvatelů. Naznačuje to i jeho dřívější historický název: "turecké koření". Segedínské a kaločské tradice pochází z doby turecké nadvlády, kdy papriku považovali za léčivou rostlinu, kterou pěstovali v tajnosti, v odlehlých koutech zahrady . I v roce 1831, během cholerové epidemie, se používala paprika jako preventivní léčebný prostředek. V Evropě se paprika jako koření stala známou v době Napoleonovy blokády a omezení dovozů černého pepře.
Nejdůležitějším centrem pěstování maďarské červené papriky se v polovině 19. století stal Segedín. Výrobci regulovali míru štiplavosti přidaným množstvím zrnek a žilek při mletí papriky. Ve dvacátých letech 20. století se Kalocsa stala rivalem pro Segedín se svou paprikou, která nebyla ostrá. Zvláštností historie papriky je, že hlavním místem pěstování segedínské papriky je Röszke, kaločské Baty a Fajsz, muzea představující výrobní tradice se přece nacházejí v těchto dvou městech. (Podobně jako i mlýny a balírny.) V současnosti produkují tyto dvě pěstitelské lokality převážnou většinu maďarské produkce papriky, která se stala jedním ze symbolů země. Paprika představuje pro turisty zážitek chuti, aroma, požitek, gastronomickou specialitu a je i užitečným dárkovým předmětem.
Paprika je i estetickým prvkem, často ji lze vídat zavěšenou jako paprikové věnce visící pod okap venkovských domů. Je to starodávna technologie sušení. Barvu, chuť, vůni a aroma papriky kromě jejího druhu ovlivňuje i způsob sušení a mletí. Právě z tohoto důvodu je její gastronomické využití velmi různorodé. Barva a aroma nejlépe vynikají, pokud se dává do horkého oleje, takto se aromatické látky a barviva rozpouštějí nejlepší. Musíte si ale dávat pozor, aby se paprika nepřehřála, změnila by svou barvu na hnědavou a chuť na nahořklou. Cibule smažená dozlatova na horkém oleji a na ni nasypaná červená paprika tvoří základ pro mnohé charakteristické jídla maďarské kuchyně s pikantní chutí. Je základem i pro tzv. paprikáš, vyrobený z různých druhů masa, ale i jednou z hlavních přísad gulášovou polévkou. S maďarskou paprikou se výborně vaří v každém koutě světa.
Používání konzumní (zelené) papriky se rozšířilo v druhé polovině 19. století po příchodu pěstitelů čerstvých zeleniny prodávaných na trzích. Největší oblastí produkce v Maďarsku je slunná jižní část Dolní země s centrem v Szentesi. Tento druh zeleniny, která je dostupná ve velkém množství téměř celý rok, byl základem i pro vědecké studie Alberta Szent-Györgyiho, jediného Maďara oceněného Nobelovou cenou. V průběhu výzkumu objevil a izoloval z papriky vitamin C a poukázal na jeho příznivé účinky na funkčnost svalstva.

Tokajské víno
Tokajská vína jsou ušlechtilé odrůdy vína pěstované v oblasti Tokaje na půdě vulkanického původu. Přirozené odrůdy oblasti jsou: Furmint, Harslevély a Muskately. Nejznámější specialitou této oblasti je tokajské aszú - "Vinum Regum, Rex Vinorum", čili král vín, víno králů.
První aszú vyrobil v r. 1630 Máté Sepse Laczkó, dvorní kněz Zsuzsanny Lorántffy. Jen v příznivém počasí přezrálé hrozny hostí ušlechtilou plíseň, botrytis cinerea, díky níž se docílí muškátová chuť. Základ vína je směs vína Furmintu a Harslevély a k němu se přidávají putny (cca 60l) přezrálých hroznů s cenereou (3-6putna) po nasátí se znovu lisuje a nechává se zrát v dubových sudech Günczkého typu (136 l) vždy min. o 2 roky déle než je počet puten. Počet takzvaných puten má tedy vliv na vlastnosti a kvalitu nápoje. K pití je nápoj připraven za 8let od prvních hroznů.
Tokajské víno je pro Maďary legendou a zmínku najdete i v maďarské hymně: báseň Ference Kölcseyho „… Nektar, co kapka z vinic Tokaje…“
Anatole France jednou dostal láhev tokajského vína darem a řekl: "Jaký šťastný může být kraj, kde se z matičky země získávají takové medově sladké prameny. Jací veselí, vyrovnaní a zdraví lidé tam musí žít! Jaká horká láska, kolik kultury, věrnosti, přátelství, moudrosti…“

Uherák
Technologii výroby salámu vynalezli v Itálii počátkem 19. století. V polovině století se dostala i do Maďarska . Při přípravě tradičního salámu se rozemele maso a mastné části vepřového masa, hmota se okoření, naplní do vepřových střívek a uzením se konzervuje. Tuto technologii znají na celém světě.
V čem tkví celosvětová pověst salámu Pick, který je nejznámějším maďarským produktem v zahraničí? Důvodem jsou jedinečné základní suroviny, jedinečné koření a technologie. Márk Pick si v roce 1869 pro založení svého podniku vybral záměrně město Segedín. V jižním Maďarsku má chov prasat dlouhou tradici, maso 2-3 ročních prasat je tuhé a jedinečné složení krmiva, po přidání podbřišní slaniny získá hmota jedinečnost i bez koření. Důležitá je i složení a množství použitého koření.
Do tradičního trvanlivého salámu se paprika nepřidává. Dnes se již samozřejmě vyrábějí i paprikové, zázvorové a jiné varianty, přidává se i hovězí maso. Směs se nechává dozrát i několik dní, konzervují ji studeným kouřem z tvrdého dřeva a poté dozrává sto dní. Proces zrání probíhal v Szegedu v zrací věži na břehu řeky Tisza. Musí se zbavit přebytečné vody a na obalu musí vzniknout vrstva ušlechtilé plísně. Oblíbený je nejen pro svou velkou výživnost, ale i pro svou dlouhou trvanlivost.
Neznámější jsou dva maďarské salámy. Pick, který se zrodil v roce 1869 a druhým je Herz, který se začal vyrábět v roce 1888 podle jiného receptu, ale na základě podobné technologie. Dodnes jsou velmi oblíbené a vyhledávané po celé Evropě.

Unicum
Unicum-zwack je maďarský alkoholický bylinný likér. Má hořkou chuť, získanou ze 40 léčivých rostlin. Je vyroben výhradně z přírodních látek. Tento likér dozrává několik měsíců v dubových sudech. Obsahuje 40% alkoholu. Má hnědou barvu a chutí připomíná kombinaci Ferneta a Becherovky.
Likér vznikl v v Budapešti jako lék pro císaře Josefa II. Autorem receptu je lékař Joseph Zwack r. 1790. Legenda praví, že název vymyslel sám císař, když po požití nápoje zvolal: To je unicum!
Tento starý maďarský postup je nazýván „lůžková pálinka“. Při její přípravě se do destilátu, vypáleného z různých druhů ovoce, přidá na 40 druhů bylin a libovolné množství čerstvého ovoce podle chuti, to klesne na dno nádoby (lůžko) - zjemní chuť pálenky, dodá jí jedinečné aroma a barvu. Nápoj obsahuje množství biolátek příznivých pro organismus člověka. Někdy bývá Unicum v Maďarsku připodobněn k nápoji Becherovka v Čechách a Jägermeister v Německu .
Jeho přesný recept je tajný a neměnný již několik století.

Maďarské vynálezy
Z Maďarska pocházela celá řada vynikajících vědců a techniků, jejichž objevy obohatily svět. K maďarským vynálezům patří kuličkové pero neboli propiska – pochází z roku 1938 a jejím vynálezcem je Laszló Bíró. Maďarští vědci se však také podíleli na americkém programu Manhattan Projekt, vyvíjejícím jaderné zbraně. Ke skupině náležel John von Neumann, zázračné dítě a geniální matematik, který spolu s dalším Maďarem Tellerem vypracoval matematická řešení vedoucí k objevu vodíkové bomby. Z dalších vynálezců lze jmenovat Tivaldara Puskáse, který postavil první evropskou telefonní centrálu. Do dějin se svérázným způsobem zapsal i Ernő Rubik, tvůrce barevné Rubikovy kostky.

| Zpět |
© 2008-2018 GEOPS-CESTOVNÍ KANCELÁŘ,s.r.o, Šternberkova 10, 170 00 Praha 7                        | mapa stránek |
tel.: 266 710 104, fax: 220 806 965, geops@geops.cz , skype: olinageops, ICQ: 397618996

Cestovní kancelář GEOPS je pojištěna pro případ úpadku ve smyslu zákona č. 159/99 Sb. u Uniqa pojišťovny
partneři: Last Minute,