Informace - Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů

Tam je cesta předlouhá, ale kdo ji absolvoval, vrátil se obohacen o zážitky z kategorie těch nezapomenutelných. Abyste tam dolů na jih dojeli rozumně, musíte z Prahy vystartovat hnedle poo. Sešlo se nás nadšenců na padesát, nasedli jsme do busu firmy Marfi, vše zagarantovala ck GEOPS a už se jelo. Německo je nekonečné, jede se šest hodin a tma přichází teprve s příchodem francouzských hranic. A když se rozednívá, létají už nad autobusem rackové, jsme u moře a začínáme poznávat jižní Francii. Aigues Mortes znamená mrtvé vody, ale i jehly, myšleny strážní věže na mohutných hradbách středověkého křižáckého přístavu Ludvíka IX. Ale ráno je také mrtvé, na frantíky je to hříšná hodina, po uličkách se procházíme sami. Protože potřebujeme odstavit autobus, spěcháme s přesunem do Palavas, kde budeme po noci v busu odpočívat na plážích. Ve tři, v ničivém vedru , sedáme do místního přibližováku a s přestupy na tramvaj se přesouváme do Montpellier. Katedrála svatého Petra má všechny znaky středověké pevnosti, tady si asi s těmi Saracény užívali! Centrum města je ovšem velmi živé, v tomhle vedru se dá přežít pouze na zahrádkách restaurací. Centrální náměstí u divadla je toho důkazem. Procházíme si i tu jejich zajímavou obytnou a zároveň i obchodní čtvrť Antigonu a jsme rádi, když náš bus s Jardou a Karlem přistává na smluveném místě ve smluvenou hodinu a jedeme bydlet do hotelu Premiére classe na předměstí.
Znáte takové to vlhké a lepkavé vedro hned od rána? Tak to nás potkalo, ale nenadávame, v programu dne je zakomponované i koupání v řece Hérault. Pádime po novotě vonící dálnici Paříž - Barcelona a sjíždíme do kraje vinohradů a kamenných vesnic. Zastavujeme u Pont du Diable, což je most nad řekou a je tak krásně starý, že ho mohl postavit jenom samotný ďábel.
V nedaleké jeskyni Clamouse nestačíme zírat na aragonitové krajkoví krápníků, je to protože je tu relativně teplo a vápencová voda se odpařuje a ulpívá na všem nad sebou. Teplotní šok, který jsme utrpěli u východu, jsme museli rozchodit v nedaleké vesničce St.Guilhelm lé Desert. Kdo neviděl, neuvěří, historie na každém centimetru, památné zdi domů, křivolaké a uzounké schody, komíny a komínky, půlkulaté tašky na střechách a všude něco kvetoucího. Uprostřed opatství s románskými okénky a okolo hospody a mrňavé galerie. Ale vedro je nesnesitelné, řeka nedaleko, míříme k ní a noříme se do osvěžující vodičky, než vyrazíme do hor za dalšími přírodními skvosty. Škrábeme se po silničce pro osly a doufáme, že nepotkáme nikoho širšího než je bicykl. Circ de Navacelle nám zavřeli kvůli nějakému sesuvu, škoda, ale máme ještě i tak bohatý program. Templáři, ohrožování z mnoha stran, si postavili opevněné město na planině v Cevennách a pojmenovali ho Couvertoirade. Chodíme po hradbách, nakukujeme do řemeslných ateliérů, sedíme v hospůdkách a zíráme na kamenné kulaté stély na templářském hřbitůvku. Cestou zpět zastavujeme ještě v Lodéve u "nejprimitivnější" katedrály svatého Fulcrama a nakupujeme v obchoďáku vínečka a smraďochy na večer.
Ráno vedýrko, jedeme se vykoupat do Séte, ale netušíme, do jaké pasti se chytneme. Spousty rekreantů míří našim směrem do totálně neprůjezdného města. Parkujeme daleko od centra, po krátké koupeli pokračujeme do Beziers. Cesta vede kolem kanálu Midi, veledíla pana Riqueta, kdysi tu pluly obchodní lodě a převážely zboží mezi Atlantikem a Středozemím, dnes tu pod platany plují loďky rekreantů. V Béziers stojí katedrála svatého Nazaira, Ira, který kraj evangelizoval a jehož ostatky tu pietně ochraňují. Na věž opevněného kostela se dá vystoupat po krkolomném schodišti. Aby katedrál nebylo málo, zastavujeme u krásné tržnice v Narbonne. Od ní se jde k další, je opevněná, navíc spojená s arcibiskupstvím, je zasvěcena svatým Justovi a Proteovi a při prohlídce výstavních sálů zjišťujeme s úžasem, že tu mají plátna velkých mistrů! Katedrála sama je nedostavěná, ale i to, čím procházíme, je neuvěřitelně ohromné a vonící kamením. Nedaleko tu mají zajímavou památku na Římany. Horreum jsou bývalé sýpky, jsou vytvořeny v podzemí s krásným klenutím a my se radujeme z chládku, který tu panuje. A ještě do Fontfroide, ohromného opatství, je ukryté v horách, kolem rostou cypřiše a vypadá to tu jako v Toskánsku. Provází nás postižená Arienne, jako by sem patřila odedávna. Bydlíme v Perpignan, po ubytování míříme do historického centra, vítá nás červený Lé Castel s mohutnými věžemi a cimbuřími, sídlili tu slaví vládci města Majorkové. Katedrála svatého Jana je v lešení a zavřená, okukujeme ještě renesanční radnici a jdeme na večerní víno pod platanem.
Konečně pod mrakem! Je to zvrácené, ale už potřebujeme trochu ochladit. Stoupáme do Prades a odtud do Abbey Saint Michel dé Cuxa za krásnými sloupovými hlavicemi kláštera, který pamatuje ještě Saracény. Ve Villefranche dé Conflant nás čeká nemilé překvapení. Zamluvený žlutý vláček, kterým jsme chtěli cestovat přes hory a doly, je plný, věrolomní Francouzi jej zabukovali dvakrát a my ostrouhali. Musíme improvizovat a přesunout sobotní program na dnešek a sem se vrátit v sobotu. Jedeme si do hotelu pro plavky a pospícháme do Elne vyfotit si katedrálu svaté Eulálie a Julie, je úchvatná! Ale my už se vidíme u moře, už je totiž opět vedro k zalknutí, máme to kousek do Collioure a můžeme si vybrat mezi koupáním a šmejděním po starém městě. Cestou zpět se zastavujeme v obchoďáku nakoupit sýry a vína, večer bude totiž malá ochutnávka! A byla! Účast hojná, zábava vynikající, sýry vzorně naaranžované a správně vonící, jenom toho vína mohlo být víc.
Odjíždíme po snídani do země katarů. Ti tu postavili řadu hradů, chránili si v nich svou víru v pána boha, která se lišila od té oficiální, nakonec ale byli udoláni a z jejich hradů se staly impozantní ruiny. A my, v pekelném vedru, oba hrady zdoláváme. Stojí nás to pořádné úsilí, převýšení je dobrých čtyři sta metrů, na Peyerepertuse se dostáváme za hodinu a něco a dalších dvacet minut ještě, už s lístkem v kapse, musíme supět do dalšího svahu, až je před námi kamenná hradba s bránou a my jsme uvnitř. Obrovské ruiny nám naznačují, kde všude středověcí kameníci a stavitelé kladli ty kvádry žuly na sebe, až vznikl hrad, který měl znamenat bezpečí, ale neznamenal. Ani ten druhý, Queribus, neodolal síle křižáků a byl rozvalen , i sem supíme ve slunce svitu, ale obě zříceniny za návštěvu stály a budou patřit k těm nezapomenutelným. A ještě stiháme pěkně živé moře v Port dé Barcadés a jedeme domů na společnou večeři.
A je tu den poslední, vracíme se do Villefranche a doufáme, že druhý pokus s vláčkem tentokrát vyjde. Vyšel na sto procent, jedeme přes hory a doly, viadukty, tunely, béžové vesničky s červenými střechami a nad tím vším štíty Pyrenejí. Jsme rozděleni na čtyři skupiny, "déčko" zůstává ve Villefrancheranche a "áčko" vystupuje ve Fontperdrouse, "béčko" v Planes a ti nejzdatnější v Mont Louis. Smyslem společenské hry je pročesat Pyreneje a sejít se ve smluvenou hodinu na smluveném místě. Konec dobrý, všechno dobré, scházíme se na náměstíčku ve Villefranche, sedíme v hospodě u kamenného kostelíka a popíjíme pastis, který sem sakramentsky patří. Uháníme po dálnici a cedule nás upozorňují na místa, která jsme navštívili. Tak čau Perpignane, sbohem Narbonne, naviděnou Béziers, au revoir Montpellier, snad se ještě někdy uvidíme, ahoj váš Honza

Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů - Francie - Languedoc - Train Jaune má elektrický pohon

Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů - Francie - Languedoc - Peyrepertuse, střední část hradu s kostelem a starým palácem

Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů - Fracie - Languedoc - vína Fitou

Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů - Francie - Languedoc - Béziers, na střeše katedrály St.Nazaire

Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů - Francie - Languedoc - Montpellier, Place de la Comédie a Fontaine de Trois Graces

Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů - Francie - Languedoc - Narbonne, Horreum, římské podzemní sýpky z 2,stol.n.l.

Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů - Francie - Languedoc - všude vinice a výborné víno, obzvlášť to růžové

Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů - Francie - Languedoc - Train Jaune, vjíždíme do jednoho z 19 tunelů na trati dlouhé 63 km

Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů - Francie -Languedoc - Beziers, St.Nazaire, 1209 vyvražděno přes 20.000 obyv.křižáky

Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů - Francie - Languedoc - Quéribus, pohraniční hrad, 1659 hranice k J, hrad pak chátral

Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů - Francie - Languedoc - Narbonne, Canal de la Robine, 2 km větev Canal du Midi z Aude

Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů - Francie - Languedoc - St.Michel de Cuxa, románské hlavice sloupů křížové chodby

Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů - Francie - Languedoc - Quéribus, dolní hrad s obyt.budovou pro vojáky a cisternou

Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů - Francie - Languedoc - Elne, křížová chodba kláštera pro kanovníky (ne mnichy)

Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů - Francie - Languedoc - Montpellier, katedrála St.Pierre, poničena 1567 hugenoty, vzápětí opravena

Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů - Francie - Languedoc - Quéribus, pohked z donjonu na hrad Peyrepertuse

Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů - francie - Languedoc - Montpellier, na Place de la Comédie

Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů - Francie - Languedoc - Villefranche, Dauphinova bašta, Vauban, 17.stol..

| Zpět |

Typy zájezdů

Destinace

Vyhledat zájezd

Informace - Languedoc a Roussillon, země moře, hor a katarských hradů

Upozornění

Upozornění

Cookies

Nastavení Cookies