Termín od: -  do: - 
Cena od: do:
katalog GEOPS 2020
| Zpět | jste zde: zájezdy 2020 > Zajímavé informace > Za vlčími máky do Pikardie

Informace - Za vlčími máky do Pikardie

Klikněte na obrázek pro zvětšení/zmenšení

Za vlčími máky do Pikardie

Čtvrtý červenec je svátek Američanů, ale i těch , kteří se rozhodli zabalit si zavazadlo a vydat se s CK Geops do turisticky dosud neobjevené Pikardie. Odjíždí se z holešovického nádraží v deset večer modrým busem firmy Budos Bus s Bohoušem a Ottou za volantem . Cesta je klidná, žádné vzrůšo, přesně načas jsme na pumpě před Verdunem, konáme očistu a začíná nám program. Je sice sto let po té První válce, ale krajina ji stále ještě připomíná. Granáty tu vše mohutně rozbrázdily, jsou vidět i stopy po zákopech, sochy připomínají slavná jména, ve zrenovovanám Memoriálu je muzeum těch hrůz, mají ještě zavřeno a my máme program, který nám nedovolí na otevření počkat. Přesouváme se k obrovité Kostnici, v malých okénkách u země jsou vidět hromady lidských kostí, to jsou pozůstatky těch, které se nepodařilo identifikovat, a je jich na sto padesát tisíc! Naproti je s úžasnou pietou opečovávaný hřbitov těch, kteří měli to " štěstí ", že se je identifikovat podařilo. Patnáct tisíc bílých křížů se jménem, u každého růžička, vše na přepečlivě sesekaném zeleném pažitu. A je tu ještě jedno místo, kde vám přeběhne mráz po zádech. V Zákopu bajonetů stojí francouzští kluci s puškami, zavalila je tu masa hlíny, v lijáku a za dělostřelecké palby Němců se jejich zákop slil a na věky je tu pohřbil. Zpět do světa živých jedeme po Voie Sacré, po cestě, která byla zásobovací tepnou a je lemována patníky s přilbičkami. V Remeši začínáme bazilikou svatého Remigia. To byl světec, který nastartoval ve Francii křesťanství  v roce 496 pokřtil franckého krále Chlodovecha. Na místě křtu tu od jedenáctého století stojí mohutný chrám, napůl románský, napůl gotický. To nedaleká katedrála Notre Dame je už čistokrevně gotická, zdravíme s usmívajícím se andělem a se směsí úcty a zvědavosti vstupujeme dovnitř. V absidě tu mají nádhernou vitráž od mistra Chagalla , náš Josef Šíma tu ovšem zanechal též markantní stopu, jeho zelinkavá abstraktní okna jsou též obdivuhodná. Galerie se spoustou krás je dnes zavřená, jdeme na pěší zónu pocourat po tomto sympatickém a živém městě. Ještě jeden bod programu musíme ale naplnit. Už zdálky vidíme ježatou katedrálu na vysokém ostrohu nad jinak zcela placatou krajinou. Ocitáme se v Laonu a do starého města se dostáváme legrační krabičkou Poma, vyváží nás po kovové šíně nahoru, pěšky bychom se pěkně nadřeli! Notre Dame je opět nádherná, má pět věží a na fasádě jsou vysocháni volci, kteří při její stavbě mohutně spolupracovali. Interiér je nečekaně světlý a všechny boční kaple mají přepážku ve Francii zvanou jubé. Po jediné, a tím pádem hlavní uličce, se dojde k románsko gotickému kostelu svatého Martina. Zpět jdeme po hradbách, sjíždíme dolů a jedeme bydlet do hotelu Premiére classe.

Ráno je obloha vymeteňoučká, snídaně křupavě francouzská , zvedáme se a jedeme okolo pěkné řeky Aisne do Soissons. Katedrála St Gervais - St Protais je uvnitř naprosto harmonická, vitráže propuštějí dost světla na to, abychom pohlédli na našeho prvního Rubense - Zbožňování pastýřů. Ve městě je dnes středeční trh, to je také takové francouzské pohlazení na duši. Když se popojede pár set metrů , stanete před neuvěřitelně působivou troskou toho, co zbylo z kdysi přebohatého opatství St Jean de Vigne. Tady řádila zloba Napoleona Bonapartovic vůči klášterům. Ale fotečky máme náramné ! To nedaleký hrad Pierrefonds je přímo pohádkově zachovalý , trůní si na kopci nad rybníkem s lekníny a stulíky, má šest strážních veží, vnitřek už tak působivý není, ale i tak jsme spokojeni a užíváme si i přátelské a roztomilé podhradí. Compieňskym lesem se za pár minut přenášíme na další zajímavé misto. Navštivili jsme totiž vagón maršála Foche na Clairiére de l´Armistice. V něm byla v listopadu 1918 podepsaná kapitulace Německa , o dvaadvacet let později si ovšem Hitler Francouze vychutnal a vrátil jim to i s úroky. Uvnitř je velezajímavé muzeum se spoustou diapozitivů a válečných dokumentů a rekvizit. V Beauvais stojí fragment katedrály St Pierre, který je potvrzením pravidla, že pýcha předchází pád. NeuvěrItelně zpupný plán postavit gigantický svatostánek skončil zřícením klenby, ale i to, co nám zůstalo zachováno, vzbuzuje úžas. Osmačtyřicet metrů od podlahy k lomeným obloukům nikde jinde nenajdete. A ještě jedna zajímavost se ukrývá uvnitř. Astronomický orloj vyvedený ve zlaté od pana Verité má devadesát tisíc součástek! Kdo chce, může ještě navštívit románský kostel svatého Štěpána a nebo si jen tak pocourat po centru.  Ubytováním v Amiens, tentokrát převážně v hotelu Campanile, by mohl být den zakončen, ale není tomu tak, ještě se v deset večer přesouváme ke katedrále Notre Dame, abychom shlédli světelnou šou na fasádě. Na tisíc postaviček ožívá původními barvami, do toho muzika, paráda! Cestou k busu narážíme na rozjařené Portugalce, jejich fotbalový tým zrovinka postoupil do finále ME, píšťalky , vlajky, ryk, kdo to má? Máme my to štěstí!

Po snídani se balíme a míříme zpět do centra Amiens. Jedeme okolo 104 m vysokého mrakodrapu architekta Perreta, vystupujeme na nábřeží krásné řeky Sommy a jdeme zpět ke katedrále, tentokrát si ji prohlédneme za denního světla a také probádáme její interiér . A že toho tady je k vidění! Už jenom ty čtyři a půl tisíce postav a postaviček, soška plačícího andělíčka, jeho obrázek nosili vojáci ve válce a věřili, že je ochrání. Část lebky Jana Křtitele učinila z katedrály významné poutní místo, labyrint vyznačený v podlaze slouží těm křesťanům, kteří se z nějakého důvodu nemohou vydat na pouť do Jeruzaléma nebo do Santiaga de Compostella. Přes most se potom přejde na pravý břeh Sommy a je před námi roztomilá čtvrť St Leu, kdysi to byly domečky, kde se tkal manšestr, dnes jsou to domečky , kde se debužíruje. Cesta nás vede do končin, které se jmenují Les Hortillonages, je to tři sta hektarový kus města protkaný kanály, na políčkách mezi nimi se pěstují květiny a zelenina a obsluhují se z loděk! Na dálnici ven z města nás zastihl " bouchon", hodinu jsme stáli a ta nám nabourala program. Osamělý kamenný křiž na místě, kde po bitvě u Kresčaku našli mrtvé tělo našeho krále Jana Luxemburského jsme ještě normálně zmákli, ale plánovanou zastávku u moře v Le Touquet Paris Plages jsme museli zredukovat na pohopouhou projížďku městem nádherných vilek v zahradách . Zastavujeme až v Boulogne sur Mer a dělíme se na skupinu " Středověk" , ta jde do starého města v hradbách, skupina " Nautilus" míří do podmořského světa akvária Nausicáa a skupina " Povaleči " uléhá na pláž nebo usedá do kafírny. Ještě ale musíme do Calais vyfotit si Rodinovo sousoší Občané Calais a ubytovat se v hotelu Bel Azur v centru. Většina má zaplacenou večeři v sousedním restaurantu Le coq d´ or, máme dva předkrmy, kachní prsa na víně s houbami, dušenou zeleninou a bramborovou kaší a jako sladkou tečku pudink s karamelovým přelivem a sympatickou hromádkou šlehačky. Je noc a ulice znějí klaksony a píšťalkami, Francie právě smázla Němce 2:0!

Ráno trochu zmatky u snídaně, došlo všechno a recepce reagovala vlažně, ale nakonec odjíždíme nasyceni do St Omer. Zajímavé to město! Není nikterak veliké, leč vlastní ohromnou katedrálu Notre Dame, prastarou, její začátky se datují do jedenáctého století , uvnitř visí náš druhý Rubens - Snímání z kříže, v příčné lodi shlíží z výšky zázračná Madona a na náhrobku svatého Erkemboda jsou seřazené dětské botičky, světec byl léčitel a dovedl řešit otropedické problémy dětí. Asi po půl hodině zastavujeme u kupole Helfaut Wizernes. Je to betonové monstrum o průměru jednasedmdesáti metrů z masivní vrstvy betonu, odtud měly být vystřelovány ničivé rakety V2 na Londýn . Spojencům se podařilo zařízení poškodit, Londýn byl zachráněn. Dnes je tu zajímavé muzeum. Cestou do Arrasu se zastavujeme v malé vísce La Targette, na jejím okraji je hřbitov Čechoslováků, kteří ve Francii zahynuli v obou válkách. Arras je úžasné město s vyloženě flanderským šmrncem. Jdeme z náměstí Grande Place na náměstí Hrdinů, obě jsou tvořena měšťanskými domy s podloubími a špičatými štíty. Dominantou toho dolního je krásná radnice, z její věže sledujeme ten cvrkot pod námi a těšíme se, že pojíme něco dobrého v jedné z mnoha hospůdek. Kdo chce, může ještě zaskočit do Muzea krásných umění v bývalém opatství v sousedství katedrály. V Cambrais si doplňujeme sbírku Rubensů, v kostele svatého Geryho visí jeho Ukládání do hrobu. Na radnici odbíjejí dva mauři s křesťanskými jmény Martin a Martina celé hodiny, v katedrále odpočívá biskup - rebel Fenelon a my jdeme vyplenit regály do obchodního domu, už je načase myslet na naše blízké doma. Ještě přejezd velmi zajímavým pikardským vnitrozemím do Charleville- Méziers, tady spíme poslední noc.

Odjíždíme až v deset, je před námi dlouhatánské purování přes čtyři země, v Praze musíme být do šesti ráno  Na břehu řeky Maasy stojí impozantní dům, Starý mlýn, v něm je dnes muzeum Artura Rimbauda, ten se ovšem narodil v domku přes ulici. Jdeme na Place Ducale, náměstí jako by z oka vypadlo tomu Vosgeskému v Paříži . Někteří ještě jdou na místní hřbitov porozjímat si k hrobu prokletého básníka, jiní si dávají poslední francouzskou kávičku a přesouváme se do Sedanu. Pevnost, která je fakt obrovská, vydali Francouzi Prušákům bez jediného výstřelu, dodnes z toho mají kocovinu. My si ji celou obcházíme a fotíme, sedáme do busu a přes zalesněné kopce Arden jedeme do Belgie . Parkujeme v Bouillonu nad řekou Semois a pod ohromným hradem vojevůdce Gotfrýda a pokračujeme směr Lutych. Těsně před ním sjíždíme do údolí do vesnice Remouchamps, máme zalubem projít si jeskyni. Provází nás sympatický průvodce, vysvětluje nám okolnosti vzniku krasu a zpět nás veze na lodici po podzemní řece Rubicon. Opouštíme Belgii a parkujeme u sněhobílé budovy Opery v Cáchách. A máme úžasnou kliku! Jindy již zavřená katedrála Panny Marie má stále ještě otevříno, honem spěcháme dovnitř pokochat se nebývalou nádherou interieru a podívat se na místo, kde odpočívá na věky císař Karel Veliký . Ještě uličky vedoucí k historickému náměstí s radnicí z přebudovaného Karlova hradu, středověká kašna a už sedíme s asi tisícovkou místních v některé z mnoha hospod. Odjíždíme načas, je před námi pořádná porce kilometrů domů. Až pojedete příště s Geopsem někam do Francie , vemte mě, prosím, s sebou! Ahoj váš Honza

 

| Zpět |
© 2008-2018 GEOPS-CESTOVNÍ KANCELÁŘ,s.r.o, Šternberkova 10, 170 00 Praha 7                        | mapa stránek |
tel.: 266 710 104, fax: 220 806 965, geops@geops.cz , skype: olinageops, ICQ: 397618996

Cestovní kancelář GEOPS je pojištěna pro případ úpadku ve smyslu zákona č. 159/99 Sb. u Uniqa pojišťovny
partneři: Last Minute,