Klosterneuburg a Vídeň, mezinárodní výstava orchidejí 2019 (A167-19)

Zajímavosti

Výstavy ve Vídni
V tomto zájezdů můžete vidět ve Vídni tyto výstavy umění:
Lichtenštejnská sbírka - u příležitosti 300. vzniku knížectví Lichtenštejnsko (jehož panovníci pocházejí z českého šlechtického rodu, který do roku 1938 sídlil rovněž ve Vídni) bude ve Vídni představena řada uměleckých objektů, které jsou ve vlastnictví tohoto rodu - mimo jiné Rubensova Venuše před zrcadlem, bronzová bysta císaře Marka Aurelia, alegorie od Giuseppe Arcimbolda či bronzová socha Trpícího Krista od Adriana de Vries. Sbírka zde dosud nebyla nikdy vystavena ve svém úplném rozsahu, navíc byla v nedávných letech výrazně rozšířena.
Město žen (vídeňské umělkyně 1. poloviny 20. století) - ačkoliv to veřejnosti není příliš známo, k vídeňské avantgardě patřila celá řada malířek a sochařek. Jejich činnost byla ovšem značně ztížená, nemohly patřit do uměleckých spolků, a tím neměly mnoho možností vystavovat svá díla. Přesto se prosazovaly, časem založily vlastní spolek a pronikaly i do tak významných míst jako Secession, Hagenbund či galerie Miethke. Ačkoliv mnohé došly za svého života uznání, nyní jsou jejich díla dosti podceňovaná a převážně zapomenutá. Nyní se lze seznámit s tvorbou řady těchto pozoruhodných umělkyň (např. Ilse Bernheimerová, Helene Funková, Erika Giovanna Klienová, Marie Egnerová, Greta Freistová a mnohé další).
Cesty do volné krajiny: Rakouské krajinomalby 19. st. od Waldmüllera po Schindlera
Pěkná výstava v Leopold Museu zachycuje zvýšený zájem rakouských malířů o malby v plenéru od časů romantismu. Zatímco biedermeieroví malíři 1. poloviny 19. století (Ferdinand Georg Waldmüller) měli v oblibě zejména žánrové výjevy z každodenního venkovského či městského prostředí, s realistickým prokreslením detailů, po roce 1860 se objevil nový směr blízký francouzské barbizonské škole, který reprezentují zejména "rakouský Corot" Emil Jakob Schindler, Eugen Jettel či malířka Tina Blauová: působivé, lyrické přírodní scény. Zachycují jak malebnou krajinu v okolí Vídně, tak scenérie v Maďarsku, Dalmácii či Holandsku.

Poznámky

Klášter Klosterneuburg a mezinárodní výstava orchidejí
Klosterneuburg patří mezi nejvýznamnější kláštery a poutní místa Rakouska. Ale i z architektonického a historického hlediska je velmi významný a zajímavý. Založil ho už ve 12. stol. babenberský vévoda Leopold III. podle romantické legendy na místě, kde našel závoj své choti odnesený větrem z nedalekého hradu. Klášter ale dokázal odolat obléhání Turků a císař Karel VI. z něj chtěl mít druhý El Escorial. Interiéry kláštera Klosterneuburg jsou rozděleny do 2 základních okruhů (sakrální a imperiální), v rámci nichž si můžete prohlédnout jak dochované komnaty, kapli, zahrady, tak i skvostný zlatý "verdunský" oltář.
Dalším lákadlem k návštěvě je i tradiční světová výstava orchidejí v klášterní zahradě a oranžerii Klosterneuburgu. Jedná se o největší výstavu svého druhu v Rakousku. Návštěvníci si budou moci prohlédnout orchideje v nepřeberném množství různých barev i druhů a pokochat se jejich křehkou krásou a vůní. Zajištěn bude i prodej a poradenské služby od velkých specializovaných zahradnických firem z Rakouska a Německa.

Vídeňské kavárny
V historickém centru Vídně se nachází na 800 kaváren. Kávová kultura má ve Vídni tradici již téměř 300 let. Rakušané se seznámili s kávou samozřejmě prostřednictvím Turků, kteří na ně v minulosti často útočili. Po obléhání Vídně roku 1683 prý prchající turecká armáda po sobě zanechala pytle kávových zrn a Vídeňané přišli exotickému nápoji na chuť. Ve skutečnosti je ovšem prodej kávy doložen až počátkem 18. století, jen nedlouho předtím, než arménský obchodník přivezl kávu i do Prahy. Vídeňské kavárny jsou ovšem mnohem mladší, jako první je označováno Café Mozart, které bylo otevřeno roku 1794.
Obyvatele Vídně navštěvují kavárny často a rádi. V mnohých panuje dosud kavárenské prostředí jako na počátku 20. století – lidé si sem chodí posedět, přečíst noviny, často tu prosedí odpoledne.
Ve vídeňských kavárnách dostanete:
Mokka, Schwarzer – černá káva
Brauner (hnědá káva) – káva s trochou mléka
Melange – do poloviny káva, do poloviny horké mléko
Goldener – zlatá káva (větší podíl mléka)
Milchkaffe – bílá káva
Türkischer Kaffe – turecká káva
Kapuziner, Franziskaner, Einspänner – káva se šlehačkou – vlastně nám známá „vídeňská káva“.
A různé druhy ochucené kávy – např. Maria Theresia se šlehačkou a pomerančovým nebo meruňkovým likérem…

Nejslavnější kavárny jsou například tyto:
Café Sacher – kavárna, kterou proslavil zejména vynikající Sachrův dort. Patří k ní zimní zahrada s výhledem budovu Opery
Café Museum – nachází se u kostela sv. Karla Boromejského a proslula zejména jako místo setkávání legendárních vídeňských umělců – malířů Klimta, Kokoschky, a také architektů Adolfa Loose a Otto Wagnera.
Café Hawelka – nachází se poměrně blízko dómu i Hofburgu. Jak naznačuje jméno, zakladatelem byl vídeňský Čech Leopold Havelka a zdejší specialitou jsou české povidlové buchty paní Havelkové. Tuto kavárnu navštívili např. Andy Warholl či Václav Havel. Má útulný, stylově starosvětský interiér, bývá však často plně obsazená a na stolek je pak nutné si počkat.
Café Frau Huber - elegantní tradiční kavárna poměrně blízko dómu, svého času tu vystupoval Mozart.
Café Central - slavná kavárna, snad nejelegantnější ze všech; koncem 19. století tu míval jednání např. poslanec na Říšské radě Tomáš Garrgiue Masaryk.
Landtmann beim Burgtheater – největší vídeňská kavárna, založená roku 1873. Hosty zde byla spousta slavných osobnosti - Sigmund Freud, Paul McCartney z kapely Beatles, herečky Marlene Ditrichová a Romy Schneiderová anebo americká první dáma Hillary Clintonová. Cukrářství Landtmann vyrábí skvělé dorty, které se objevují v nabídce řady daších vídeňských podniků, a také domácí ovocné šťávy.
Café Hofburg – vznešená kavárna na nádvoří císařského sídla. Ačkoliv ceny jsou tu pochopitelně trochu vyšší než jinde, nejsou tak drastické, aby si tu český turista nemohl dát občerstvení nebo i oběd (podávají se tu i teplá jídla).
Café Demi - rovněž kavárna v sousedství Hofburgu. Cukrář Demi vyráběl pro císařovnu Alžbětu (Sissi) její oblíbené sladkosti, fialkové bonbóny.
Demel – další kavárna a cukrárna, která vyráběla lahůdky pro císařský dvůr, tradice 200 let. Krásný interiér, Sachrův dort i vynikající kremrole.
Café Bellaria – typická tradiční kavárna na Kärntnerstrasse, kde se už přes 150 let podávají výborné moučníky.